Nejradši bych se sebral a někam odjel, nevím kam a nevím na jak dlouho ale někam bych jel. Možná bych se pak i vrátil. Začínám být v poslední době nějak apatickej, asi je to resignace vůči téhle době, vůči všemu. Nevím co mám dělat, vlastně nic nedělám, jenom čekám co se stane a neděje se nic. Otázka zní: "co by se jako kurva mělo dít?!" Jsem poslední dobou nějak divnej, možná o všem až moc přemýšlím. Včera jsem si pustil takovou filosoficko-mysteriózní sci-fi Сталкер / Stalker. Budu citovat jeden komentář z CSFD. "Neviem o čom to bolo, ale viem, že som od toho nemohol odtrhnúť oči."
Pochopil jesem z toho filmu asi tak 40%, byla to šílená zabíračka na mozek a bylo to únavné. Ale bylo to něco tak nepopsatelně zvláštního/tajemného/děsivého že si to budu pomatovat dlouho.
Nevím. Nevím co mám ještě napsat, je zbytečný si stěžovat na to nepříjemný počasí, poslední dobou se mi jako zbytečný totiž jeví skoro všechno. Cítím se jako by mi bylo šedesát a ani ten alkohol mi nějak už nechutná. Měl bych si dát facku a vzpamatovat se.
...Takovej existencionalistickej příspěvek dneska, sorry.
I try to laugh about it
Cover it all up with lies
I try and laugh about it
Hiding the tears in my eyes
Because boys don't cry
Boys don't cry
...(The Cure - Boys Don't Cry - Three Imaginary Boys )



