Co vás donutilo napsat tento článek?
Já nevím, asi pocit vnitřní prázdnoty, aby to znělo vznešeně, anebo nálada sobotního večera po veliké bouřce.

Tu bouřku jste myslel doslovně nebo obrazně?
No asi doslovně, protože tady fakt hodně pršelo.

A to nemáte v sobotní večer nic lepšího na práci než psát takovéto pitomé rozhovory se svým svědomím a poslouchat u toho Depeche Mode?
No vypadá to že ne, jinak bych se svým svědomím čas neztrácel.

Pěkně děkuju, abyste toho ale brzo nelitoval!
Já to tak nemyslel, já si vás vážím milé Svědomí.

Nemyslíte si že by tento blog oživila spíše nějaká povídka? Naposledy jste se něco pokoušel vytvořit před víc než rokem, pověsti o vaší lenosti nelhali.
(Úsměv) Tak možná bych pár nápadů měl, ale nezdá se mi to až tak dobré bych tím obtěžoval věrné návštěvníky tohoto místa, ale je pravda že už jsem opravdu dlouho nenapsal ani řádku.

To přece nemůže být tak těžké, osobně si myslím že už jen události za posledních 14 dní by vydali na knihu.
To by možná vydali, taky jsem je sem chtěl v naprostém rozčilení napsat, měl jsem jako už několikrát ve stavu opravdového rozhořčení, vzteku a zklamání příspěvek dokonale vymyšlený, ale nakonec jsem se vždy rozhodl ho nepublikovat.

A proč, lidi si na takové věci potrpí, určitě je to zajímavější než číst o tom jak vám kvůli netěsnosti dveří u spolujezdce zatíká do škodovky.
V některých případech by to mohlo určitým lidem ublížit a konkrétně v tom posledním případě jsem usoudil že je lepší se na to prostě vykašlat, niceméně dotyčná osoba u mě opravdu hodně klesla.

Takový je život, jednou jste dole jednou nahoře.
To je pravda, ale takhle rychle jsem co si pomatuju nikdy nikoho neodsoudil, prostě to co udělal nebo spíš neudělal, to mu nezapomenu.

Dobře, zpátky ke škodovce. Pořád jezdí?
No tak na pojízdnost si stěžovat nemůžu, ale i tak jsem si sní užil spoustu "zábavy".

Myslíte tu historku s tím víčkem od nádrže?
Přesně tu. A vidíte, opět jsme u toho "osobního žebříčku" nebo jak bych to nazval, jelikož když kvůli vám někdo jede zbytečně do nějaké díry za Brno aby vám pomohl i když mu řeknete že netušíte jak by vám mohl pomoct tak vás to ohromě potěší a vynahradí to výše popisované zklamání. Bylo to prostě takové příjemné překvapení, jenž jsem nečekal. A když člověk vidí že existují i přátelé kteří se na něj nevykašlou tak to opravdu zvedne náladu.

Takže taková menší korekce toho "žebříčku"?
Nevím proč pořád řešíte ten žebříček, vždyť něco takového má asi každý ať si to připouští nebo ne. Ano skutečně to zamíchalo pořadím nebo jak to mám sakra říct. Někdo se propadl do sklepa, někdo si upevnil pozici a někdo postoupil, ale na čele jsou už delší dobu ti stejní lidé.

A kdopak?
To vám tady nebudu povídat, oni to určitě moc dobře vědí, myslím že lidé kterých si vážím to ví.

Nemůžete tam už konečně pustit něco jiného než DM?
Nevidím důvod, mimochodem slyšel jste už Black Celebration ve verzi naživo?

Asi jo, ale dávám přednost studiovým verzím, ale to je opravdu poslední písnička, potom tam musíte dát něco veselejšího!
Ta písnička není nějaká smutná, ale no tak dobře no. Nejste první člověk co mi tento týden vytýká že jsem sentimentální.

A nejste?
Jsem, a někdy až moc.A proto taky poslouchám takový songy.

No právě poslední dobou pořád dokola Dave Gahan - Saw Something, pořád mi to zní v uších.
...I saw something in your eyes...

Nechte už toho prosím!
OK, tenhle rozhovor se zvrhl v pitomost, asi půjdu spát.

Počkejte, já myslel že by třeba čtenáře zajímal rozhovor s tvůrcem tohoto blogu.
Tím si nejsem jist, ale pochybuju že by je zajímalo řešit můj playlist ve Winampu. Zase jste mi úplně pokazil náladu. Sbohem.

No tak tedy někdy příště nashledanou.