Zytyn's blog

Možná beru život až příliš vážně...

2012-02-17T12:21:00.001+01:00

... protože občas mi připadá, že tenhle vesmír byl stvořen proto, aby mě každá jeho molekula nasírala a doháněla k šílenství.

Viděl jsem věci, kterým byste vy, lidé, nevěřili.

-Roy Batty-

a já k tomu dodávám:

And the world keeps turning

2012-01-31T13:43:00.002+01:00

VYČERPÁNÍ

Nebezpečí, zkouška vůle a charakteru. Chvíle, v nížpřevažuje neštěstí. Jste v zajetí nebo područí malých lidí. Vaše zdroje,duševní i hmotné, jsou vyčerpány. Jste obklíčen a tísněn ze všech stran. Užnemáte sílu reagovat a ostatní vám odmítají pomoci. Můžete pouze zůstat věrnisvým přesvědčením a cílům. Jdete za svým údělem, i kdyby vás to mělo státživot. Tuto výzvu je třeba přijmout. Možná přece jen přijde štěstí. Vytrvalost.

I-ťing (čínská kniha proměn) 31.1.2012

"Štěstí je to jediné, co můžeme dávat, aniž bychom to měli." F. Halm

Přelom?

2012-01-04T00:49:00.001+01:00

Nádherně jsem si užil Silvestra, ale to je v podstatě jediná pozitivní věc. Ze všech stran se hrnou jen samé smutné a špatné zprávy, navíc mám opodstatněné obavy, že tohle zkouškové bude mým posledním a už se s tím i vnitřně smiřuji, i když vím, že to není správné.
Navíc místo soustředění na učení teď mám myšlenky uplně někde jinde. V sobotu se musím jít do přírody alespoň na chvíli pokusit vypnout.
Doufám a chci věřit, že zanedlouho bude líp.

PF 2012

2011-12-22T21:06:00.000+01:00

Krásné vánoce a šťastný rok 2012 všem čtenářům. Doufejme, že nebude tím rokem posledním.
14. prosince oslavil tenhle blog 5 let existence, tak snad to tu ještě chvíli vydrží.

Kotor

2011-12-02T16:09:00.001+01:00

(Cestování po Balkáně XI.díl)
...aneb konec cesty.

Autobus z Dubrovníku do Kotoru nás vyšel na 113,30 Kun, nechtěli nám vzít eura. Naštěstí na autobusáku, kromě skupinek turistů z celé Evropy i Japonska byla i směnárna a bus do Kotoru jezdil každou chvíli. Velká část z davu turistů na nádraží jela s námi.

Cesta do Kotoru byla zpestřena cestou přívozem přes boku Kotorskou z Herceg Novi do Tivatu. Určitě to bylo rychlejší, možná levnější než tunelem, ale v každém případě to bylo pěkné zpestření cesty, které nás po delší době trošku probralo, alespoň většinu. Mimochodem zátoka je zapsaná i v UNESCO.

Stejným jsme jeli

záliv

jen pro představu jak si zde představují "panorama bus"

výhled z našeho ubytování

V Kotoru jsme se ubytovali u starší paní s dcerou, které žili v přízemí paneláku na místním "sídlišti" a ve svém dvoupokojovém bytě měli dva pokoje vyhrazené pro ubytování turistů. Měli jsme tam sprchu, postele a stálo nás to tuším osmaž deset euro, víc určitě ne, ale tohle jsem si nezaznamenal, blbec. Do místního marketu a pekárny (po víc jak dvou týdnech už jsem to jejich bílý pečivo začínal nenávidět) asi 3 minuty, do centra pět na pláž pěšky do deseti.

Kotor je pěkné přístavní město z historickým centrem ne nepodobnému tomu v Dubrovníku, ale v menším a není tak profláknuté. Ale je taky moc hezké a samozřejmě také v UNESCO.

Průchod uličkami až na kopec nad městem je zpoplatněný, ale i zadarmo se toho dá vidět dost

opevnění

wifi kroužek v parčíku vedle restaurace

V Kotoru bylo asi nejlepší koupání v moři za celou dobu, osvěžující, příjemné a pláž nebyla nijak přeplněná lidmi. Po takové poloviční promenádě se dalo dojít až skoro na druhou stranu zátoky a odtud je i tenhle pohled na město.

Pirg s Barčou se jednoho dne vydali pěšky do nedalekého Tivatu, ale prý je to dost zklamalo. Já jsem se po čtyři dny spíš válel a užíval si konec výpravy. Potom následoval transport Autobusem zpět do Baru podél téměř celého pobřeží tohoto malého státu, který zabral asi tři max 4 hodiny. a v Baru opět na vlak a tradá do Brna. Tentokrát jsme měli větší štěstí na spolucestující, když v (tuším) Mojkovaci přistoupili dva sympatičtí Pražáci (to se nevylučuje, i když samozřejmě padaly oboustranné vtípky) informatik a novinář z MF DNES, kteří nás naučili hrát karetní hru "Prezident". Tu hrajeme dodnes a osvětovou kampaní ji šíříme dál.

je to špatně vidět, ale u nás ne něco takového (naštestí) jen tak nevidí

Černá Hora se s námi rozloučila velkými lesními požáry kterými jsme projížděli a AVALA hodinovým zpožděním, s tím že jsme v Subotice měli velké štěstí, že jsme na nás počkala a my netrávili další den v Srbsku.

Mostar a Dubrovník

2011-11-17T00:14:00.001+01:00

(Cestování po Balkáně X.díl)
Jeden z posledních dílů poněkud se vlekoucího seriálu :)

Mostar

Zregenerovaní z pobytu v horách jsme se po pár dnech rozloučili se Sarajevem a vyrazili jsme na "Željezničku stanicu" na vlak do Mostaru. Vlak byl překvapivě čistý a i když se jednalo o vagóny vyřazené někde ze západní Evropy a některé části sedaček byly hodně unavené tak od ČD se to zas o tolik nelišilo.
Nakonec jsme ani nemuseli tak spěchat, a mohli se v klidu nasnídat, protože i když Sarajevo byla počáteční stanice naší linky a výpravčí každých pět minut pískali na píšťalky tak než jsme vůbec vyjeli měli jsme minimálně čtyřicet minut zpoždění. Nedokážu si vysvětlit proč, protože v celé zemi jezdí asi tak dvacet vlaků a po cestě která trvala poměrně dlouho jsme snad potkali možná jeden - maximálně.

Plánek jednoho z posledních přesunů

Po příjezdu do Mostaru jsme si hned u přilehlého autobusového nádraží zakoupili lístek na noční autobus do Dubrovníku a pak se vydali na obhlídku města. Mně osobně to dost zklamalo, možná že to bylo prostě tím, že jsme sem přijeli rovnou ze Sarajeva, ale připadlo mi, že Mostar se dělí na dvě města a teď nemám na mysli rozdělení na muslimskou a křesťanskou část. Prostě první část města kterou jsme procházeli tvořily rozpadající se neobývané baráky, škola a věznice a tu druhou tvořilo historické staré město s úzkými uličkami a taky davy turistů. Hemžilo se to tu i Japonci s fotoaparáty a v podstatě to byl takový malý Disneyland. Prostě přijel autobus vystoupila skupina, proběhla uličku, vyfotila se na známém mostě, koupila si suvenýry, nabaštila se a nastoupila zpět do zájezdového autobusu a odjela zpátky do Chorvatska. My jsme v podstatě unášeni davem učinili to samé a po dvaceti minutách jsme neměli co dělat. Korunu tomu nasadilo to že v Hercegovině měli zrovna státní svátek, takže kromě předražených nonstop bufetů pro turisty nebyl ve městě prakticky otevřen žádný normální obchod.

Takže jsme zbývajících jedenáct hodin čekání na autobus trávili cachtáním se v ledové řece a hraním karet. Postupně jsme z toho už všichni magořili a navíc místní autobusová doprava opět nezklamala a místo o půl jedné přijel náš autobus o čtvrt na dvě. Pak jsme si mohli na těch zhruba pět hodinek přerušených třemi hraničními kontrolami (Bosna-Chorvatsko, Chorvatsko-Neum a Neum-Chorvatsko) zdřímnout a někdy po páté ráno jsme přijeli do ještě potemnělého Dubrovníku.

V Dubrovníku jsem sice byl už asi před třemi lety s rodiči, ale v poledním horku si staré město přecpané davy turistů nevychutnáte tak jako když jste v něm někdy kolem šesté ráno prakticky sám až na zelináře a rybáře, kteří sváží na místní trh svoje zboží. V klidu si všechno projdete, sledujete jak se historická část města (UNESCO) ve které normálně bydlí lidé probouzí a vstává do práce. A v neposlední řadě si užijete i východ slunce, které vše najednou krásně ozáří.

Fotek z Dubrovníku mám bohužel jen pár a pouze z mobilu, tak u některých prosím omluvte šílenou kvalitu.

No a z Dubrovníku jsme se "Panorama busem", který měl příhodně ke svému jménu všechny okna polepené reklamou, takže nebylo prakticky vidět ven, přesunuli přes hranice zpět do Černé Hory, konkrétně do přístavního města Kotor, což byla naše poslední zastávka na naší cestě.

Blogger Dynamic Views aneb "Jak se tu teď vůbec vyznat?"

2011-11-12T22:55:00.001+01:00

Možná jste si všimli, že jsem po delší době opět radikálněji změnil vzhled blogu. Jde o tak zvané "Dynamic Views", které teď Blogger (Google) nabízí jako největší novinku. Nejdřív jsem si to vyzkoušel, řekl jsem si jak je to debilní a zrušil jsem to. Nicméně později jsem do toho proniknl a i přes pár věcí, které mi tu pořád chybí nebo vadí jsem si na to už zvykl a zamiloval si to. Jde o to, že si můžete stránku zobrazit v několika režimech, celkem sedmi (Classic, Flipcard, Magazine, Mosaic, Sidebar, Snapshot, Timeslide). Každý se hodí na něco jiného a můžete mezi nimi přepínat vlevo nahoře.

Classic - ve své podstatě klasické zobrazení, jak tomu bylo dříve. Příspěvky jdou hezky za sebou.
Flipcard - zajímavá věc, náhledy příspěvků v podobě dlaždic s fotkami, které jdou seřadit podle data, popisků nebo autora.
Magazine - na hlavní stránce jsou náhledy a krátké úvody ke článkům, mám ho nastavený jako defaultní.
Mosaic - nepřehledná, ale efektní spleť obrázků a článků.
Sidebar - to samé jako Classic, s tím rozdílem že na okraji máte přehled článků.
Snapshot - výborný na prohlížení fotek, zobrazí všechny obrázky v blogu.
Timeslide - prakticky nahrazuje klasický archiv.

Vzhledem k tomu, že dynamic views ruší postranní panely, menu apod. tak odkazy, štítky a ostatní věci najdete na stránkách Tools a Autor.

Kdo by měl zájem nebo mu něco nebylo jasné tak tady je oficiální video. Je to tam všechno krásně předvedené.

Výlet k soutoku Chvojnice a Oslavy

2011-11-07T18:48:00.002+01:00

Na chvilku přeruším seriál o Balkáně, abych vám popovídal o jiném výletu.

V neděli jsem se po dlouhé době (vlastně od prázdnin) vydal na pořádnou tůru. S Alibabou (šerifem T.O. Kozlanský potok) jsme se domluvili na trase z Kralic nad Oslavou k soutoku Oslavky a Chvojnice potom kousek odtud do kantýny na pivko a potom jinou cestou zpátky. Víceméně jsme respektovali tuhle trasu ke které je tu mapka. Po modré tam (Olšinský mlýn, Kozí hřbety, Pod Borovinou...) a potom po červené ke Kraví hoře, odtud do Kuroslep a potom přes Březník zpátky do Kralic na vlak.

Oproti mapce jsme udělali pár změn. Tak například jsme místy ztratili modrou a místo ní sledovali značku s červeným kolečkem na bílém poli, což jak jsme později zjistili značí jezdeckou stezku. Bylo nám divný, že každý půl kilometr vede cesta skrz řeku nebo brody přes potok. Koním to sice nevadí, ale nás o zdržovalo a já jsem byl dokonce tak šikovný, že jsem si i jednu nohu vykoupal v potoce a tak mi po zbytek dne čvachtalo v botě a zábla mně noha. Náramně příjemné.

Od Senoradského mlýna jsme pokračovali ještě pár set metrů jižně na kantýnu, kde jsme se zdrželi na "pár" a potom zvesela šlapali na Kraví horu, prohlédnout si zříceninu hradu. Z důvodu postupujícího času a únavy jsme pak zvolili návrat přes Kuroslepy a Březník, což byla sice o něco kratší cesta, ale taky o dost nudnější. Ale výlet to byl povedený, tak 22 km jsme mohli dát. Tady je pár fotek.

chvojnice

tady jsem si smočil nožku :)

Oslavka a kantýna, záchrana poutníků uprostřed lesů

zřícenina Kraví hora

Sarajevo

2011-11-05T23:12:00.003+01:00

(Cestování po Balkáně IX.díl)
Dnes o zážitcích z hlavního města Bosny. Dneska jsem se rozepsal tak si toho buď važte a nebo jestli vás to nudí, tak si alespoň prohlédněte fotky dole :-)

Po nekonečně dlouhém čekání na osiřelém Podgorickém autobusovém nádraží (velkém asi jako nádraží u Grandu v Brně) jsme se nočním autobusem přesunovali 7 hodin do Sarajeva. Autobus byl plný Bosňáků, Srbů, pár Poláků (jsou opravdu všude) a nás. Byla to nejhorší cesta z celé výpravy.
Hned po nástupu do skoro plného autobusu, který přijel o půl hodiny později (jel asi z Budvy) jsem se musel spokojit s místem v uličce vedle asi dvoumetrovýho Bosňáka, byl samá ruka samá noha jak z nějakýho hororu. Netuším jak jsme se tam poskládali. A to díky tomu, že na posledních sedadlech v autobusu ležela přes pět sedaček nějaká k**** a její asi kamarádky okupovali podobným způsobem ještě další čtyři sedadla. Ta vzadu asi chrápala s druhým řidičem, protože za ní několikrát šel a na něco se jí ptal a donesl jí polštář. No vypadala tak na třiadvacet a byla fakt pěkná, řidičovi bylo minimálně padesát a byl nepříjemnej jak následující chladné ráno v Sarajevu, dobře jí tak! Oba řidiči byli Srbové. Tak jsme si hezky česky zanadávavali a pak jsem usnul.
Vzbudil jsem se na hranicích Černé Hory a Republiky srbské, čtete správně. Bosna a Hercegovina je stát plný Bosenců, Chorvatů a Srbů. A oni se mezi sebou nemají moc rádi, respektive Bosenci a Chorvati se nemají rádi se Srbama. Bylo to kůli té občanské válce kde bylo zabito spoustu lidí a kvůli které má dneska mezinárodní soud v Haagu tolik práce. A tak je Bosna a Hercegovina rozdělená na Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou. A mají tři prezidenty, z každého etnika jednoho a ti se střídají každých osm měsíců ve vládě. Docela bordel co?
Na hranicích nás čekala otravná prohlídka, dlouhá, nepříjemná a nespravedlivá. Zatímco nám, Polákům a Bosencům sebral celník pasy a odnesl si je tak na Srby se jenom usmál. Pak jsme asi čtvrt hodiny čekali až je zase donese a skončilo to tím, že řidič četl jména lidi v autobuse se hlásili a posílaly se pasy přes autobus :D. Při další kontrole ?!? (přišlo mě že každých deset minut je nějaká kontrola) už to se čtením vzdal a normálně nám ty pasy dal ať si je rozdáme.
Sotva jsme tedy přejeli hraniční čáru a projeli přes něco co vypadalo jako vojenský ženijní most kam se autobus sotva vlezl, napojili jsme se na cestu kterou bych charakterizoval jako udusaná polňačka, z obou stran keře a všude tma, fakt jsem se už začínal bát a tak jsem konečně radši usnul.
Na chvilku jsem se vzbudil zrovna když jsme stáli v nějakém městečku po cestě, celý autobus spal a řidič poslouchal rádiu Svobodná Evropa v srbské verzi. Rozuměl jsem asi každý desátý slovo, ale nebylo těžký pochopit o čem tam mluví když pořád opakovali slova: Bělehrad, Priština, EU, Kosovo, Albánie, Srbsko, znovu Priština, KFOR, Bělehrad, Tirana, Záhřeb, Priština, Kosovská Mitrovica.....
Pak jsem zase usnul.
Příjezd v o půl šesté ráno do Sarajeva (nebo kolik vůbec bylo hodin) byl asi určitě největší propadák naší výpravy. Tak zaprvé vzbudil jsem se tím, že řidič autobusu zadupnul brzdy a zařval Sarajevo!, čímž jsem byl ze své pozice, kdy jsem spal opřený o okýnko (spolucestující Otík z Vesničko má, středisková, tak ten Bosenec vypadal, kdesi vystoupil) vymrštěn hlavou na sloupek. Zpi***é autobusy značky Neoplan, jsou charakteristické tím, že tyhle sloupky nemají rovné ale zkosené pod úhlem asi 70° proti směru jízdy. Takže jsem se vzbudil s pocitem roztříštěné lebky, ohmatával si hlavu (kde jsem očekával že naleznu něco jako kráter ze kterého bude vytékat krev a kusy mozku - naštěstí jenom boule), pak jsem popadl všechny věci a omráčenej se vybelhal ven kde už čekali ostatní. Teď to trochu zkrátím a vypíšu pár bodů proč to byl nejhorší příjezd v dějinách.
- málem jsem si rozbil hlavu
- v Sarajevu byla hrozná kosa
- přijeli jsme na malou zastávečku v srbské části města (sídliště) která vypadala že se tu před čtyřiceti lety zastavil čas
- nikdo tam nebyl a nic od tud nejezdilo do centra
- všude okolo byly rozstřílené paneláky
- když už jsme konečně někoho potkali tak nám řekl, že do centra je to skoro deset kiláků
- neměli jsme mapu
- nikde v žádné trafice neměli mapu
- našli jsme konečnou trolejbusu a řidič řekl že jede naším směrem, ale jízdenky šlo koupit pouze za marky (konvertibilní marka = platidlo v Bosně a Hercegovině, 1€= asi 2 marky).
- měli jsme samozřejmě jenom eura a pár dolarů :)
- nikde žádná směnárna
pozor situace se začíná obracet
+ po asi hodině a půl chůze jsme našli už v bosenské části města otevřenou banku kde nám směnili valuty
+ lidi, kterých jsme se ptali nám ukázali tramvaj která jezdí přímo k místu ke byl hostel co jsme si našli na netu.
+ ta všechny tramvaje co tu jezdily byly české Tatry :)
+ revizoři a řidič nám vysvětlili kde máme vystoupit (zdejší systém jízdenek jsem dodnes nepochopil)
+ náš hostel byl přímo v historickém centru
+ hostel Ljubčica sice nebyl zas tak fajn jako Milingona v Tiraně, ale měli jsme celý pokoj pro sebe a stálo to jenom 8,50 € za noc i se snídaní a bylo tam čisto
+ Sarajevo je zvláštním způsobem krásné

Pobyli jsme tu tři dny a pak odfrčeli ( ehm, docourali se vlakem do Mostaru, o tom příště)

cestou do centra

ulice kde jsme bydleli

místní "Zelňák"

národní divadlo

Radnice v rekonstrukci

"Tak nám zabili Ferdinanda..."

Pivovar, kde vařili to nejhnusnější pivo na které jsme po cestě narazili, ale tady jsem to ještě netušil. Kousek vedle stála česká ambasáda, kterou nám pan policista zakázal fotit - holt vypadáme asi jako teroristé

památník obléhání Sarajeva srbskými vojsky

oběti obléhání (ty na straně bosenců)

šalina :)

hlavní nádraží

jeden ze symbolů města, pítko kde teče poměrně dobrá voda, všichni tam chodili pít a ani nám po ní nic nebylo :)

další ze symbolů města, vchod do zchátralého olympijského parku z roku 84, kde opravdu není skoro nic k vidění

trolejbus očividně vyřazený z nějakého německého nebo švýcarského města

Durmitor

2011-10-28T12:56:00.001+02:00

(Cestování po Balkáně VIII.díl)
Zdravím, po delší době je tu další díl, tentokrát o národním parku Durmitor v Černé Hoře.

Autobus z Podgorici nás zavezl do malého městečka Žabljak (1450 m n.m.), v zimě centra zimních sportů, i v létě tu bylo plno turistů ze Srbska, Itálie a tak podobně.
Hlavním tahákem Durmitoru je ledovcové Crno jezero, ve kterém se však v létě v pohodě vykoupete a nejvyšší vrch Bobotov Kuk (2523 m n.m.). Zdrželi jsme se tu celkem tři noci, kdy jsme přespávali ve zdejších bivacích v horách, a předposlední den jsme vylezli na hřeben Veliki a Mali Meded (2285 m n.m.), který nám byl doporučen párem z Olomouce, kvůli skvělému výhledu na úkor Bobotova. Ten snad zdoláme někdy příště. A ještě nesmím zapomenout na ledovou jeskyni (Ledena pečina), poslední zastávka poslední den cestou zpět do Žabljaku. Ze Žabljaku přes Nikšić do Podgorice a odtud nočním busem do Sarajeva.

Ještě k Durmitoru: od roku 1980 je to národní park a je zapsán i v seznamu UNESCO. V období druhé světové války se tady v jeskyních ukrývali jugoslávští partyzáni v čele s Titem před fašisty.

Podgorica

2011-10-11T18:06:00.003+02:00

(Cestování po Balkáně VII.díl)
Omlouvám se za delší přerušení seriálu způsobené především absencí internetu.

Autobus do Podgorici nebyl ničím zvláštní, po předchozí zkušenosti z Albánie nás nemohlo překvapit že místo posledního okna vpravo je akvárium. Mezi dvě vrstvy skla se dostalo skrz gumové těsnění trochu vody, asi tak do půlky okna, takže při každém brzdění a akceleraci se to znepokojivě vlnilo a my jsme si jen přáli aby to okno neprasklo. Později jsme shodou okolností jeli přesně tím stejným autobusem a okno už bylo spravené. Podle drobných střípků a vroubkovaných okrajů soudím, že prostě rozmlátili tu vnější vrstvu skla vymlátili a zbylo tam tedy jen jediné vnitřní sklo a voda se už neměla kde držet. Geniální! Je vidět že staré Mercedesácké autobusy vyžadují skutečně minimální údržbu.

Podgorica (černohorsky: Подгорица) je hlavní a největší město Černé Hory. Má 173 000 obyvatel a nachází se při soutoku řek Morača a Ribnica, asi 40 km od mořského pobřeží a 30 km severně od Skadarského jezera, v nadmořské výšce pouhých 44 m. Podgorica je čtvrtým nejnavštěvovanějším hlavním městem v jihovýchodní Evropě.

Wikipedie

Do Podgorici jsme dorazili pozdě večer, setřásli otravné taxikáře a s hrůzou zjistili , že jediný nám známý hostel v tomto mrňavém hlavním městě (asi 173 000 obyvatel) je kdesi daleko za městem a v deset večer už tam nic nejede. V sámošce nám poradili zkusit hotel Europa, kde nám oznámili, že cena začíná na 45€ za osobu, ale paní recepční i pan majitel byli tak hodní, že nám za 15€ na osobu dali na tu jednu noc třílůžkový pokoj se masážní sprchou, televizí a vším tím luxusem. Nemuseli jsme tudíž spát na nádraží :).

Zvětšit mapu

Večer a druhý den jsme si ještě prošli toto malé, nové ale poměrně útulné město, dříve známé jako Titograd a poté jsme se skupinou asi třiceti Čechů, kteří právě dorazili nám dobře známým vlakem na místní nádraží, zaplnili prakticky celý autobus do horského městečka Žabljak, brány do národního parku Durmitor.

V pozadí most Milénia a v popředí Moskevský most

Pirg se sochou Puškina

Místní hrdina

Balkán - fotky

2011-09-27T18:12:00.002+02:00

(Cestování po Balkáně VI.díl)
Krátké přerušení seriálu, protože konečně došli fotky. Jsou jich mraky, takže je to rozdělený na dvě části, pro přístup k nim klikněte vždycky na fotku.

Budapešť - Subotica - Bar - Tirana - Podgorica - Durmitor - Sarajevo

Sarajevo - Mostar - Kotor - Bar

Ta proměna na fotkách krásně vypovídá o tom jak vás cestování dokáže zničit :). První fotka je z prvního dne a ta dole asi čtyři dny před odjezdem.

Výlety do Dürrese a Elbasanu

2011-09-24T19:10:00.004+02:00

(Cestování po Balkáně V.díl)
Jeden z dnů strávených v Albánii jsme měli vyhrazený na výlet místními dráhami do bývalého hlavního města Drače (albánsky Dürres) a poslední den před odjezdem jsme se vydali minibusem do bývalého průmyslového města Elbasan. A o tom bude dnešní příspěvek.

Zobrazit místo Dürres a Elbasan na větší mapě

Drač
Nevím kolikátý den jsme vyjeli vlakem do Drače. Místní vlakové nádraží v Tiraně obsahuje všehovšudy asi 2 až 3 koleje z toho z jedné odjíždí vlak(y). A na rozdíl od jiných stanic je tu i nebývalý luxus krytého perónu. Vlak tvořila stará československá lokomotiva a staré vyřazené tuším že německé vagony, které nebýt toho, že měly vymlácené a popraskané všechny (fakt všechny) okna a dveře tak by se dali poměrně slušně srovnat se starými vagóny ČD. Vzdálenost asi 30 km, doba jízdy do Drače něco málo přes hodinu, počet zastávek: Tirana, kdesi v pustině a Drač. cena lístku tam a zpět necelých asi 30 Kč.

Tiranské nádraží

nádraží v Drači

Drač

Vlak byl plný Albánců, mezi kterými jsme budili tak trochu rozruch. Skupinka nějakých místních asi čtrnáctiletých drsňáků neustále procházela uličkou vlaku tam a zpátky s nahlas puštěným mobilem s nějakou místní vypalovačkou střídanou s vypalovačkou internacionální. Když prošli asi po padesáté tak se policajt, který tam doprovázel každý vlak nasral něco na ně zařval a poslal je sednout, to jim vydrželo tak pět minut.
Albánci si očividně jízdu vlakem užívali, protože se neustále zvedali a chodili tam a zpátky a zase si sedali jinam. Jediný tunel na cestě vzbudil veliký jásot. Doslova. Za celou dobu v Albánii jsem se bál nejvíc asi právě ve vlaku, bylo to pocit asi jako jet s fanoušky ne příliš spřáteleného fotbalového týmu.
V Drači jsme se vykoupali na jedné z asi nejlepších pláží zatím na cestě, za směšnou cenu poobědvali v italské pizzerii (Italů tam bylo všude mraky, měli to přes moře kousek a bylo tam pro ně levno, za den jme viděli asi čtyři italský svatby). No a potom zpátky vlakem do současného hlavního města.

Elbasan
Před odjezdem jsme ještě navštívili menší město Elbasan jižně od Tirany. Minibusy tímto směrem odjížděli stylově z rruga Elbasanit a když nás jeden z místních uviděl, zeptal se odkud jsme, když se dověděl že z Česka vběhl do silnice, zastavil první minibus a řekl řidiči, ať hodí Čechy do Elbasanu. Jeli jsme za 300 leků, což jsou asi 2 eura. Silnice v horském terénu plná serpentin svodidla většinou zcela postrádala, což se například projevilo tím, že paní co jela s námi zpět se pozvracela,. Řidič jí podal připravený sáček a jinak to bral s úsměvem. Elbasan je něco jako malé město vedle obrovské fabriky "ocel strany" kterou komunisti vystavěli za bratrské pomoci Číňanů. Prý je tak zastaralá, že už ani nejde zmodernizovat. Dále je tam zachovalé historické město se starou mešitou a pravoslavným kostelem, které se zachovali prostě proto, že se do uliček starého města obehnaného hradbami buldozery nevešly.

krajinka cestou

Ocel strany

Elbasan

Po návratu jsme si vyzvedli věci a směřovali na autobus do Skadaru, ale nakonec to skončilo tím, že nás svezl řidič autem za pár euro až do černohorské Ulcinje, kde jsme nasedli na autobus směr Podgorica.

Tirana

2011-09-22T20:26:00.000+02:00

(Cestování po Balkáně IV.díl)

Ve Skadaru (2. největší město), kde nás přivítaly rozbořené paneláky a šílená změť neznačených uliček jsme se naštěstí moc dlouho nezdrželi. Koupili jsme si vodu, u místního fotbalového svatostánku sehnali autobus, jenž odjížděl směr hlavní město a pak jsme za 2€ prospali cestu v postarším klimatizovaném Mercedes busu. Ze Shkodëru do Tirany má něco přes 100 km, my jsme to jeli něco přes tři hodiny. Autobus stavěl každému kdo na něho mávnul a chtěl svézt, průvodčí každého po nástupu zkasíroval a byloo to. Ano, v každém autobuse na Balkáně byli průvodčí, když jsme se jednou pokoušeli zaplatit u řidiče vyděšeně se na nás díval a hned zavolal kolegu. Cestou jsme projížděli i něčím co podle značky měla být dálnice, bylo to dlouhý asi 15 km a mělo to dokonce nadjezd. Nadjezd!!!. Ve srovnání s tím i třída Generála Píky v Brně vypadá víc jako dálnice. Ano, i tady jsme normálně zastavovali kolemjdoucím! No stress.

V Tiraně nás autobus vyhodil v nějaké malé uličce vedle stánku s povlečením nebo co to bylo. Nevěděli jsme kde jsme a kam máme jít, klasická neustále se opakující situace. Nakonec jsme v Alisteřiným průvodci našli plánek města, podle lišejníků na stromech, hvězd ve dvě odpoledne a ukazatelů jsme určily naši polohu a v Barčině seznamu hostelů jsme nalistovali kategorii Tirana která čítala asi tak dva hostely a vydali se k tomu bližšímu, hostelu Milingona, což se později ukázalo jako skvělá volba.

Zobrazit místo Tirana na větší mapě

První dojmy z Tirany byly šokující. Menší domky vedle nových moderních bank a vedle nich betonové torzo budovy před kreřým stařík na rozložené plachtě prodával všechno od zrcátka z mopedu, přes hřebeny až po GTA 4 na PC. Nad tím vším se tyčí obrovské Dinárské pohoří táhnoucí se podél celého pobřeží Jaderského moře, takže si připadáte jako v nějakém asijském městě pod horami. Ale i v Tiraně jsou čtvrti plné obchůdků, starých domů a kavárniček kde si zase připadáte jako uprostřed Evropy. Prostě Tirana je něco na pomezí Evropy a Asie a i když se mi na první dojem po příjezdu nelíbila teď už na ni vzpomínám moc rád a to především kvůli lidem, protože lidi dělají město. Vlastně mi v poslední době připadá že to že jsou na vás lidi nepříjemní jako pondělní ráno je především specialita ČR.

Takže jsme se ubytovali v hostelu Milingona (albánsky mravenec) Rruga Qemal Stafa 277. Zaplatili jsme 12€ za noc. Penzion patřil příjemnému místnímu páru, nevím mohlo jim být kolem třiceti se kterými jsme se blíže seznámili při nocích na terase s kartami, pivem a rakijí.

Odpoledne jsme se vydali na první prohlídku centra města. Prošli jsme Skandenbergovo náměstí s jeho jezdeckou sochou (Skandenberg je albánský národní hrdina, který vyhnal ze země turky, je to pro ně něco jako pro nás sv. Václav), navštívili starou mešitu (jediná náboženská památka, jenž přežila éru komunistického diktátora Envera Hodži, který zakázal náboženství a téměř všechny kostely a mešity nechal zbořit), bývalé Hodžovo mauzoleum, dnes chátrající betonová pyramida a Mussoliniho široký bulvár vybudovaný za italské okupace v období II. světové války, dost široký aby se tu mohly pořádat vojenské přehlídky a další zajímavá místa.

Skandenbergova socha

stará mešita

bývalé Hodžovo mauzoleum

zvon svobody

V hostelu jsme se seznámili kromě zmíněných majitelů také se dvěma bratry z Anglie, mladším Jakem, studentem historie a jeho bratrem Joshem učitelem biochemie na univerzitě. Josh Forman a Jake Forman se rozhodli léto strávit tím, že si za pro nás směšnou částku koupili starý Peugeot 306 a projeli s ním Evropu z Londýna do Istanbulu, takže Tirana byla jen třídenní zastávka. No skvěle jsme si padli do noty, hráli karty (nejlepší bylo když jsme je naučili hru Kent a hráli ji v šesti ve složení tři Češi, dva Angličani a Albánka - paní majitelka), opíjeli se pivem i domácí rakijí pana majitele Jula, který se opíjel s námi, dělali si srandu za Američanů (Do you know what is the difference between american beer and sex in canoe? Both are dangerously close to water) [snad je to správně] a Josh, který bydlel na Abbey road nám na stejnojmeném albu od Beatles na netu ukazoval ve kterým domě bydlí. Pak tu byl ještě Geovanni, čtyřicetiletý plešatý Ital, který v jedenáct večer vykouzlil jedny z nejlepších špaget co jsem kdy jedl (asi opravdu každý Ital umí vařit). Polka z Katowic a Maďar žijící v Estonsku. Pak nějaká partička Němců kteří si sami akorát večer zahulili a jinak se s nikým nebavili a dva Francouzi.

Kromě večerních párty na střešní verandě s výhledem na Tiranu jsme chodili do města a jinak se váleli. Strávili jsme tu 3 noci, jednu z těch nocí strávil opilý Pirg na verandě spící s domácím ohařem.

Příště o tom jak jsme jeli na výlety do Drače a Elbasanu.

Bar, Ulcinj a start cesty do Albánie

2011-09-18T21:13:00.001+02:00

(Cestování po Balkáně III.díl)
Omlouvám se za delší pauzu způsobenou nepřítomností, návštěvou pohotovosti a nemocí, ale teď už konec výmluv.
Takže po "vylodění" z vlaku jsme stanuli na černohorské půdě v přístavním městě Bar.

Bar je přímořské město a jedno z nejoblíbenějších turistických letovisek. Je také konečnou zastávkou železniční tratě, která ho spojuje s Bělehradem a Podgoricí a přístavem, ze kterého vyplouvají lodě do italské Ancony, Bari a Albánie.
cerna-hora.orbion.cz

Bar není nikterak hezké město. Železniční stanice na konci města společně se nedalekou autobusovou je obklopena především vtíravými taxikáři a směr město vede dlouhá rovná ulice lemovaná něčím čemu by se při velikánské dávce představivosti dalo říkat průmyslová zóna. Při prvním pohledu na město zaujmou především asi paneláky.

Bar - nádraží

Takže jsme se vydali onou dlouhou prosluněnou ulicí která končila kruhovým objezdem. Pak už bylo vidět poměrně hezčí centrum města, promenáda, obchůdky a především srbští a ruští turisté. Po dlouhé cestě vlakem bylo vyvalení se na pláži a smytí špíny v moři první věc co jsme udělali. Po dvou hodinách osvěžení, které nám v skoro čtyřicetistupňovém poledním vedru vydrželo asi tak 5 minut, jsme našli turistické informace, zjistili si místa z kterých pravděpodobně odjíždí autobus směr Stari Bar. Nedokážu poskytnout časový údaj, protože nikde tam neexistoval jízdní řád MHD, ale když se zastávka zaplnila lidmi, tak bus dorazil a za 1€ nás odvezl do Starého Baru. Stari Bar je historické město, vlastně spíš jeho ruiny, které sei za 1E můžete projít, všechno si osahat atd. je to na úpatí hor nad městem a je odsud skvělý výhled. Město bylo opuštěno Turky, kteří ho dobyli, když tu roku 1878 vybuchl sklad střelného prachu (nebo tak něco).

Posléze jsme se opět vydali na místní autobusák a autobusem za 3€ + 1€ za zavazadlo (což byl standartní poplatek v celé Černé Hoře) cestovali do Ulcinje.

Jen několik minut od albánských hranic leží bývalé pirátské městečko Ulcinj. Je lidnaté, má atmosféru orientálního tržiště a více než 80% jeho obyvatel tvoří Albánci, z velké části muslimové.
cerna-hora.orbion.cz

Dorazili jsme do Ulcinje, odmítli pár taxikářů a jen tak courali po městě. Zastavil nás nějaký děda, zeptal se jestli jsme Rusové nebo Češi a nabídl nám ubytování. Než jsme tam přespali ještě jsme se šli vykoupat k moři, pláž zde sice byla tvořena jemným černým písečkem, ale taky vysokým procentem vajglů a igelitových sáčků. Tak hnusně zabordelenou pláž jsem v životě neviděl! A ti lidi se tam normálně váleli. V tom. Fakt!

Ten děda nám ještě nabídl že za dalších 5€ k deseti za ubytování nás autem (kterému říkal "mašinka Audi") odveze přes hranice do albánského Skadaru, odkud jsme chtěli pokračovat autobusem do Tirany. Souhlasili jsme a druhý den dopoledne nás vysadil ve Shkodëru. Pokračování příště.

mašinka Audi

hranice

Zobrazit místo Bar-Ulcinj-Skhöder-Tiranë na větší mapě

Subotica a zbytek cesty do Baru

2011-09-10T21:11:00.001+02:00

(Cestování po Balkáně II.díl)

Subotica je překvapivě pěkné město, alespoň podle toho co jsem za tu chvilku stihl vidět.

Subotica je druhé největší město v regionu Vojvodina v Srbsku. Nachází se na severu země v blízkosti hranice s Maďarskem, asi 200 km severně od hlavního města Bělehrad.

www.tixik.com

No je pravda, že za ty dvě hodinky jsem stihl projít pouze pěší zónu od nádraží do centra zvanou "Korzo", divadlo, radnici a park Rajhl Ferenca. Wikipedie uvádí, že město má asi 148 000 obyvatel a mírnou většinu tvoří Maďaři. Ještě jsem narazil pěknou fontánu a McDonald. Fakt, nekecám mají tam mekáč.

Vzhledem k tomu, že osoba jenž byla zodpovědná za fotografie z výletu mi je ještě neposkytla tak můžu nabídnout pouze budovu nádraží focenou na mobil při návratu z města. Později sem určitě přidám další fotky. Zatím tedy omluvte zhoršenou kvalitu fotek z telefonu.

No, tak po dvou hodinách náš milý vagónek s již řídnoucí zásobou Gambrinusu připojili za "rychlík" Subotica-Bar a mohli jsme se vydat na několikahodinovou cestu skrz Srbsko (respektive skrz to co zbylo z bývalé Jugoslávie po tom co od toho dali všichni ruce pryč a odtrhli se). Pokud definice maďarské krajiny byla: kukuřice, kukuřice, Budapešť, kukuřice, víno, kukuřice, kukuřice, víno, víno, kukuřice, step, víno, kukuřice, step. Pak v případě srbské krajiny dosaďte místo vína slunečnici a místo Budapešti Novi Sad a Bělehrad, přidejte na jih Dinárské hory a jste v Srbsku.

Cesta probíhala asi takhle...

kukuřice

a kukuřice

Někde za Bělehradem jsem navzdory horku (protože jsme nemohli mít přes noc pořádně otevřené okno, bylo jen na škvíru tvořenou plechovkou piva, kvůli průvanu přece!) usnul. Ráno mně probudila zima (takže jsem se přikryl prostěradlem k tomu určeným) zapříčiněná průjezdem již zmiňovanými horami. A taky celní kontrola nejdříve v srbské stanici Priepolje a následně černohorské Bijelo Polje. Obě zastávky jsou spojené s dalším čekáním, v Bijelom Polji dokonce dvojnásobným než je uvedeno v jízdním řádu. Když se k tomu přičte zpoždění 2,5 hodiny, které jsme stihli nabrat přes noc tak je zřejm, že v bývalé jugoslávii se nikam nespěchá. Vůbec nikam. Tento objev se později v praxi mnohokrát potvrdí.

Bijelo Polje (ano ten vlak je náš, ne náš vagon na fotce vidět není)

V Bijelom Polji (nebo jak se to skloňuje) se mi z vlaku nechtělo, bylo šest ráno a kosa v horách. Komu by se chtělo ven? Kuřákům. Jo, taky jsem nakonec na chvilku vylezl, ale jenom kvůli té fotce!
Pořád před námi byla asi tří a půl hodinová cesta přes Podgoricu do Baru. Cesta byla samý tunel a občas výhled na hory, když jsme v tunelu zrovna nebyli. Tohle jsem vyfotil když jsme tunelu nebyli...

Do baru jsme místo v 8.38 přijeli někdy po jedenácté, první co jsme po výstupu z vlaku uviděli bylo toto...

Ne, nakonec to nebylo v Baru zas tak hrozný, ale o tom až příště...

Tady je ještě pro zajímavost náš jízdní řád.

EC 345 AVALA/437

2011-09-06T14:11:00.000+02:00

(Cestování po Balkáně I.díl)

Jak jsem slíbil tak teď učiním. Po tom co jsem se živ a zdráv vrátil z výletu se Vám pokusím zprostředkovat zážitky.

Po pár dnech shánění věcí a balení na cestu konečně nastal onen den startu výpravy. Já, Pirg, Barča a Alistera jsme se sešli 18.8. v 8:00 v Brně před Hlavním nádražím. Před sebou jsme měli více něž čtyřiadvacetihodinovou cestu. Byl jsem celkem nervózní, ale byla to taková ta příjemná nervozita. Konečně v 8:22 přijel mezinárodní rychlík EuroCity 345 Avala k nástupišti (z Prahy vyjížděl v 5:39). Společně s námi obsadila šestimístné lehátkové kupé rodinka z Náchoda. Rodiče a malá dcerka, která se musela dělit o lehátko se svojí máti aby jsme se tam všichni vlezli. Já se dělil o lehátko se svým batohem. ale to až později zatím jsme tam jakžtakž pohodlně v sedmi lidech seděli, povídali si, hráli karty, hráli takovou tu hru jak si někdo někoho myslí a ostatní hádají kdo to je a upíjeli ze zásob Tramínu červeného (zásoby se později ukázali jako nedostatečné). Přes ČR jsme jeli v pohodě 160 km/h novým železničním koridorem směrem na Břeclav, táhla nás slovenská lokomotiva a na hranicích se Slovenskem jsme byli cobydup.

Mapka zastávek (žlutá znamená delší zastávku, celník pasovou kontrolu)

Cesta do Baru klikněte si na mapu, protože sem se celá nevešla

Náš lehátkový železniční vagón zažil svoji největší slávu asi někdy v 70-80. letech při cestách k Balatonu, nicméně nesmrděl, a měl vyměněné polstrování a byl čistý. Záchod taky v pořádku. Jediná nevýhoda byla v tom, že jsme měli kupé hned vedle kupé se zaměstnanci ČD, kde se prodávalo pivo (Gambrinus 27, Budvar 12° 39,- to vím z doslechu, párky, kafe atd.) a tak si tam důchodci z Prahy kterých bylo ve voze asi 85 procent chodili na "pivíčko" a "kávičku". Připomínalo to zájezd jako vystřižený z nějaké české komedie. Co chvíli se ozívalo. "Mámo pojď se podívat na tohléé!" a podobné klasické průpovídky s nezaměnitelným Pražským akcentem. Prostě Homolkovi na výletě.

Do Černé Hory se nejpohodlněji dostanete přímými vozy, které jsou v letní sezóně zařazeny do vlaku EC 344/345 Avala, jenž spojuje Prahu s Budapeští a Bělehradem. Přímé vozy jedou do Podgorice a Baru od poloviny června do poloviny září. Z Prahy vlak vyjíždí v 5.39, do Baru dorazí další den v 8.26. Na zpáteční cestu z Baru se vydává v 19.00, do Prahy přijíždí ve 22.19 dalšího dne. Lehátkový vůz jezdí v letní sezoně každý den, v úterý a sobotu s ním navíc do Černé Hory cestuje i vůz lůžkový (zpět ve středu a v neděli). Pro cestu mimo letní sezónu je třeba zvolit spojení s přestupem, např. v Bělehradě.

Stránky ČD

My jsme měli na spolucestující celkem štěstí, rodinka byla v pohodě. I když později se ukázalo že mají smrtelnou hrůzu z průvanu takže okno v kupé bylo skoro pořád zavřené což byla v pětatřicetistupňových vedrech v Maďarsku šílenost, tkže jsme trávili většinu času v uličce pozorováním k uzoufání nudné maďarské krajiny z okýnka (rovina 300 km ani kopeček, nic! pohled z okna: kukuřice, kukuřice, Budapešť, kukuřice, víno, kukuřice, kukuřice, víno, víno, kukuřice, step, víno, kukuřice, step) a uhýbáním gambáč nesoucím důchodcům.

Po celní kontrole (první razítko do pasu) a překonání Maďarsko-Srbské hranice jsme stavěli 2 hodiny v srbské Subotice, ale o té až příště.

Zdravím...

2011-08-17T00:41:00.002+02:00

...jen jsem chěl oznámit,, že osmnáctého srpna odjíždím na osmnáctidenní výlet (dobrá shoda čísel) na Balkán (Černá Hora, Albánie, Bosna...). Je to poměrně dlouhá doba, takže se může lecos přihodit, a tak si s sebou beru zápisník, takže až se vrátím tak to tu úplně zavalím hromadou zážitků - doufám.

Výlet do Vídně

2011-08-15T10:50:00.002+02:00

Na prvního srpna kdosi vymyslel výlet do Vídně. Měli jsme si tam dát sraz já a Stybík s Barčou a Pirgem kteří tam dojedou vlakem z Budapešti. I když to samozřejmě vypadalo že se nedomluvíme a nic se neuskuteční nakonec se to povedlo.

Já se Stybikem jsme vyrazili po ránu žlutým autobusem SA. U Grandu bylo toho rána méně bezďáků než obvykle, zato náš steward vypadal jak z videoklipu k písni Thriller, nebo spíš jak emo tranzvestita. Ale jak se jsme později zjistili jinak byl příjemnej a v pohodě, oproti té blbce co s náma jela zpátky.

Po příjezdu jsme se vydali metrem (U-Bahn) na nádraží Westbahnhof kam měli přijet Pirg s Barčou. Měli přijet vlakem "EC Dacia" (velice příhodné jméno na to jak ten vlak vypadal, co z něj vystoupilo za lidi a že měl 40 minut zpoždění) na trase Bukurešť-Budapešť-Vídeň. Na nádraží jsme kvůli zpoždění vlaku zjistili že máme asi hodinu času tak jsem se procházeli po Mariahilfe a soutěžili jestli napočítáme víc Mekáčů, nebo Nordsee (asi je tu silná rybí lobby, poněvadž jich tu byla strašná spousta). V úseku ulice co jsme prošli to skončilo asi 5:5. Pak konečně dojel ten vlak a vyvalilo se z něho snad 300 Rumunů a Pirg s Barčou.

Potom jsme se vydali do Schönbrunnu, do technického muzea, pak jsme asi půl hodiny v dešti hledali Schnitzelhaus, kam stybík vymyslel že půjdeme na jídlo. Svezli jsme se starou aji novou tramvají (nechápu jak se tam může vejít kočárek jak jsou úzký), přesunovali se metrem (o jehož nejnovějším modelu Stybík prohlásil že vypadá jak Pokémon), fotili si památky a zašli na zmrzlinu do Tichy Eissalon. Obligátní Sachr jsme tentokrát vypustili, místo toho jsme si dali "Original Tichy Eis-Marillenknödel". Byly to jakoby takový knedlíčky ze zmrzliny, například meruňkovej měl uvnitř meruňkový krěm obalený vanilkovo-meruňkovou zmrzlinou a celý knedlíček byl obalený v mletých a opražených lískových oříšcích, byly celkem 4 příchutě, jeden knödel vyšel tuším asi na 2€. Bože jak to bylo dobrý!!!

Teď sem dám pár fotek a pak budu pokračovat s psaním.

Schönbrunn...

... aze zadu...

... a v zahradách

Technisches Museum Wien

je vidět že Stybík je technický typ...

... ale taky nadšený cyklista

a tady se to někomu nepovedlo :)

Stephansdom pod lešením.

a nakonec parta dementů před Mozartovým domem
( jak se tohle mohlo dostat na VŠ?!?)

Tak abych navázal, úplně jsem zapomněl říct že Vídeň obsadili Japonci (nebo Číňani nebo co to bylo), ne že by jich tam bylo pár, nebo celkem dost oni byli všude! Chvilkama to vypadalo že tam skoro nikdo jinej není. Před Schönbrunnem My, starší asi anglický pár a dvě stovky Japonců, před Stephanzdomem to samý, jdeme po ulici - zase oni. No, pak jsme se vydali metrem zpět na Praterstern odkud jsme měli odcestovat zpět nach Brünn. Po cestě jsme se ještě málem ztratili Pirga s Barčou, ale to je bezvýznamná epizoda.

Potom jsme nasedli do autobusu SA a jeli zpět domů. Jenže dobrodružství ještě nekončí, jak už jsem se zmínil tak stewardka byla taková divná nepříjemná blondýna, která dostala přezdívku BIPA, podle drogerie kolem které jsme zrovna jeli (neptejte se mně proč).

Po asi hodině kdy jsme místo nájezdu na dálnici (kam autobus normálně najede asi za pět minut) bloudili rakouským venkovem, vesnicemi s divnými názvy po čím dál užších silničkách a párkrát a jednou jsme se s autobusem i otáčeli se nám BIPA konečně nevzrušeným tónem uráčila oznámit že rakouská dálnice je prý celá uzavřená a že dojedeme do Brna asi s hodinovým zpožděním a co že si dáme na pití?

Dodnes jsem nezjistil co že se to tam tehdy stalo a jestli byla dálnice fakt uzavřená, nicméně jsme se nakonec vynořili v Břeclavi (ze které jsem viděl jen osvětlenou benzínku) a po D2 doskákali nakonec do Brna.

Rozdíl mezi Rapidem a Ferrari

2011-04-21T08:36:00.001+02:00

Zajímavé porovnání neporovnatelného.

Zatímco u Škodovky se možná zasmějete tak z toho druhého videa vám možná spadne čelist :)

Jak šel čas na Last.fm

2011-02-19T13:50:00.000+01:00

Last.FM Milestones

1st track: (11 Jan 2007)

R.E.M. - Imitation Of Life

1000th track: (25 Mar 2007)

Eiffel 65 - Blue (Da Ba Dee)

2000th track: (05 May 2007)

Al Green - Let's Stay Together

3000th track: (02 Jun 2007)

Frank Sinatra - You'll Never Walk Alone

4000th track: (03 Jul 2007)

Depeche Mode - Dreaming Of Me

5000th track: (02 Sep 2007)

The Clash - London Calling

6000th track: (20 Oct 2007)

Queen - Who Wants to Live Forever?

7000th track: (13 Dec 2007)

Depeche Mode - Strangelove

8000th track: (21 Feb 2008)

Dan Bárta - On My Head

9000th track: (20 Apr 2008)

The Animals - House Of The Rising Sun

10000th track: (17 Jun 2008)

Nirvana - About A Girl

11000th track: (19 Jul 2008)

Depeche Mode - Here Is the House

12000th track: (04 Sep 2008)

Morrissey - First of the Gang to Die

13000th track: (25 Oct 2008)

John Williams - Liberty Fanfare

14000th track: (10 Apr 2009)

Depeche Mode - Black Celebration

15000th track: (20 Jun 2009)

Frank Sinatra - Chicago

16000th track: (10 Aug 2009)

Fine Young Cannibals - She Drives Me Crazy

17000th track: (25 Sep 2009)

Depeche Mode - A Question Of Lust

18000th track: (25 Nov 2009)

Jimi Hendrix - The Wind Cries Mary

19000th track: (09 Jun 2010)

Django Reinhardt - Lady Be Good

20000th track: (11 Feb 2011)

Johnny Cash - Folsom Prison Blues

Ne.....nic

2011-01-24T22:52:00.002+01:00

Prostě to nejde, nejde tu nic napsat, čelím nějaké tvůrčí krizi nebo co. Mám obrovský problém sem totiž něco napsat, když otevřu okno s názvem nový příspěvek dojde synchronně s tím v mém mozku k vymazání operační paměti a já najednou vůbec nevím o čem jsem tu chtěl psát. Nebo naopak když mě napadne námět na nějaký rádoby kvalitní příspěvek, tak to bývá v 99% případů v posteli předtím než usnu a ráno si nejenže nejsem schopen vzpomenout o čem jsem chtěl psát, ale že jsem chtěl vůbec o něčem psát. Za loňský rok mám průměr menší než 1 příspěvek za měsíc, to mě mrzí a je to ostuda, když si vzpomenu na ty zběsilé náctileté začátky. Třeba leden 2007 22 příspěvků, to snad není ani technicky možný, tolik příspěvků teď nemám zdaleka ani za rok. Ale dost bylo bilancování.

Teď je ale takový debilní období, pro to období máme jméno, říkáme mu zkouškový a já teď napíšu ubrečený příspěvek o tom jak je to strašný a mnohem horší jak dřív a že v posledních týdnech se pořád jenom učím na zkoušky a už mě z toho bolí hlava. Naučit se na jednu zkoušku pak ju složit/nesložit a druhej den ty nabytý vědomosti zase spláchnout do hajzlu a nahradit jiným odpadem a když tohle děláte alespoň14 dní v kuse a nemáte žádný odreagování tak musí logicky nastat problém. Nejde to zvládat donekonečna a tak po 3 úspěšných zkouškách prostě jednu nedáte a teď musíte jít na opravu, takže byste si nějaký vědomosti o tom předmětu měli uchovat, nojo ale před tou opravou máte zase zkoušku z jinýho předmětu kterej musíte dostat do hlavy...DOST

A když to všechno pominu tak pak se chcete jít odreagovat na hokej, ale jenom se tam naserete, protože Kometa hraje [sprosté slovo]. Jediný z čeho mám radost je že už běží 16 série Top Gearu. Už sem viděl vánoční speciál z Blízkýho východu - paráda.(krakene napiš až budeš mít volnej byt :D). Ačkoliv se to zdá být nemožný, ti týpci jsou sérii od série lepší a vtipnější. Bůh žehnej BBC.

Co všechno si s sebou beru na Mars

2010-10-30T21:00:00.001+02:00

Možná jste o tom už slyšeli, podle jedné studie NASA je nejrychlejší způsob jak kolonizovat rudou planetu sehnat pár lidí, posadit je do rakety a zamávat jim. S návratem se nepočítá.

Zkouším si představit, že bych si měl najednou zabalit (no moc toho nemám) a vydat se na cestu dlouhou přes 250 dní s jednosměrnou letenkou a skupinkou bývalých kriminálníků, vietnamské rodinky, párem feťáků s dealerem, nějakým chronickým dobrodruhem, (chtěl jsem napsat dealerkou Mary Kay ale dostal bych přes hubu :D), misionářem a ostatními typy lidí kteří nemají co ztratit a vydávají se s nadějí tam kde žádná naděje nečeká.

Do míst kde rok trvá 1,9 pozemského roku, místa kde je všude kromě pólů trapně nudný oranžový prach. Nefungují tu žádné internety a fejsbůky, takže by se sem těšila asi jen Věra Pohlová. A už opravdu vůbec tu nedávají Top Gear :(.
Co si vzít s sebou? Určitě ručník, protože podle Stopařova průvodce po Galaxii je to ta nejužitečnější věc ve vesmíru a možná ještě ampuli kyanidu víc nebude potřeba.

Když už jsem u toho tak dneska byl ve Víkendu MF DNES článek o tom co si lidi nechávají zahrát při kremaci. (dneska samý veselý témata :D) No Němci si potrpí na klasickou hudbu, Češi jsou taky tak trochu konvenční ale nejlepší jsou Angličani. Prý jim celkem normálně hraje na pohřbu Highway to Hell od AC/DC. To už je na mě trochu moc.

Přemýšlel jsem nad tím, zas je dobrý, že alespoň jednou "v životě" vám k něčemu bude hrát hudba jako ve filmu. I když kulturní zážitek už z toho asi mít nebudu tak mám tři favority: Stairway to Heaven od Led Zeppelin, Show Must Go On od Queenů a All Along The Watchtower od Boba Dylana, ale chcu to ve verzi od Jimiho Hendrixe páč sám Dylan tvrdil že tomu dává úplně jiný rozměr, a má pravdu starý pán. Takže jestli mě zahrajou nějaký ÁVÉMARÍJÁ tak to zkazí celý dojem ze života, protože jak se říká konec dobrý všechno dobré :D.

Morbidní příspěvek.

Takže co si necháte zahrát vy?

Začíná podzim a prší a prší a prší.......no tak se z toho neposerem!

2010-09-29T22:01:00.001+02:00

Stejně jako každý rok touhle dobou nám matička příroda začíná ukazovat svou odvrácenou/uplakanou tvář nastávajícího podzimu, s atmosférou jak z Kafkových románů. Nemůže být pořád jasně slunečno, a občas i tohle počasí může působit nepříjemně krásně, alespoň když máte příjemně hřejivý svetr.
Jinak udazkenean (což je baskicky podzim, debilní slovo že?) také signalizuje opětovný start docházení na akademickou půdu za účelem vzdělávání etc.etc. Každej semestr je prostě pořád těžší než ten minulý.
Co se dá v tuto roční dobu dělat? Nevím, v podstatě asi nic, protože venku je neustéle nepřijemné počasí, venku jsou nepříjemní lidé a všude okolo je nepříjemná doba.

Já teď například krátíce si stále zdlouhavější večery podzimní čtu nyní Podzemníky od Kerouaca. Originální název "The Subterraneans" zní samozřejmě mnohem líp, ale to ostatně téměř všechny originální názvy. Na rodíl od Tristessy která byla o mexické prostitutce téhož jména, která byla závislá na morfiu a do které se autor zamiloval, když byl v Mexiku (tuším že to byla Tijuana ale vůbec si nejsem jistý), jsou Podzemníci o (prozměnu) černošce ze San Franciska, a ta jak to vypadá není závislá na ničem, nebo jsem se tk ničemu zatím nedočetl. Podzemníci se taky spíš orientují na marihuanu, San Francisský underground okolo roku 1953 (odtud název) a takové ty věci okolo: život, vesmír a vůbec. (Proč to sem píšu, beztak vás to nezajímá a mě to zatím taky nijak extra neuchvátilo, ale co je to můj blog a zaseru si to tu čím budu chtít :D).

Na ostatních blozích se ted rozjela masivní (předvolební?) kampaň 30 days, kecal bych kdybych říkal že se mi to nelíbí, skutečně mě to baví si to pročítat a je to nesmírně zajímavé, až to jinde odezní nejspíš to možná taky zkusím, nemůže na tom být zas nic tak extra těžkýho. A právě proto mi přijde směšný, že už se to u někoho (nebudeme jmenovat :D) začíná zadrhávat a jeden den na blogu trvá 3 dny kalendářní a víc, takže tímle chci povzbudit, pokračujte v tom, každej příspěvek se fakt komentovat nedá ale je to fajn.
Taky jsem v poslední době tak trochu rozjel soukromou PR akci na seriál BBC Sherlock věřím, že už to někomu může lézt na nervy takže teď už se jen potichu nemůžu dočkat dalších dílů.

Jo a mimochodem je to k příbuzné k tématu který se řešil na jiném blogu, sere mě že v naší malinké zemi naše televize místo pořadů produkují odpad a jiné fekálie, taky bych místo důchodcovské ČT1 měl radši veřejnoprávní BBC One a pak bych sui právě pořady typu Sherlock a Top Gear nemusel pracně stahovat, aler takhle se můžu dívat akorát na pošťáka Ondru, Karla Gotta jak zpívá lidovky jeho srdce a podobný věci které zákonitě musí zkracovat život. Vlastně se na to dívat nemusím, a taky to nedělám.

The happiest place

2010-08-30T11:50:00.001+02:00

Dostal jsem poslední šanci něco napsat abych se nedostal na černou listinu, a to je silná motivace. Sakra silná. Mým zvykem totiž v poslední době bývalo šance promarnit, nečíst důležité e-maily atd. Ale to už jse úplně jinej příběh, kterej by snad mohl mít i šťastnej konec.

Povzdech nad současným světem:
Budu vám vyprávět příběh o tajemné ulici v Brně. Jmenuje se Přízova, a je to ta ulice naproti Vaňkovce na jejímž rohu se nachází Erotic city, což je společně s jednou neustále zamřížovanou hernou asi tak jediný fungující podnik na této skvělé ulici. Ulici vévodí obrovská ruina bývalého vlnařského závodu po kterém má nejspíš i jméno, dále se tu nachází budova Osevy ve které sídlí i Tělovýchovná unie Brněnska a pak jako zjevení tu mezi všemi těmi ruinami stojí nový moderní dům podzemními garážemi otevíráním na karty atd. atd.

Ostatní domy v ulici mají většinou především v přízemní části vytlučená okna nahrazena v lepším případě alespoň pletivem. Zevnitř se velmi zřídka ozývají hlasy, většinou nečesky znějící. Přízova je jedna z mála ulic kdy rozhodně není problém s parkováním. Maximální počet aut zaparkovaných na ulici naráz bylo asi 5. Pak tu býval ještě týpek co ve svým autě bydlel. Měl tam plno novin časopisů, obalů od žrádla, deky apod. Asi popojel, a nebo sem si ho poslední dobou nevšiml.

Na ulici tu nikdo nepostává, není slyšet v podstatě žádný hluk, prakticky nikdo kdo nemusí tudy nechodí, vlnařský závod už byl nejspíše dávno zbaven všech strojů a jiných barevných kovů. Občas nějaký výkřik zpoza pletiva a to je tak vše. Když jsem tu šel posledně přeběhl mi přes cestu potkan větší než kočka, to mě překvapilo. Když jsem se včera vracel ze svazu tak v potemnělé ulici (zapomněl jsem se zmínit že tu není jediná lampa, jedinými zdroji světla jsou světla z Vaňkovky a neon Erotic city) osaměle zvracela mladá cigánka a asi o dvacet metrů dál stál nějakej chlap co to všechno sledoval. Vypadal jak pasák. Příště už mě tu nepřekvapí nic, příště už mě tu asi rovnou zastřelí.

Je ostuda Brna, že tu ještě vůbec nějaká taková místa existují. Buďme rádi, že tam nebydlíme.

Bagr neplave, žirafy možná jo

2010-06-04T00:34:00.003+02:00

Pokračuji v reinkarnaci blogu a po velice emotivním článku z minula je potřeba trochu vychladnout a zabývat se něčím opravdu důležitým. Napadlo mě třeba psát o tom proč pořád dokola prší, nebo jestli BP někdy ucpe ten vrt, ale v porovnání s touhle "bombou" ty předešlé maličkosti nebudou nikoho vůbec zajímat. Tohle jsem si dneska přečetl v novinách, kupodivu to nebylo na první straně ale asi až na osmé v malým sloupku vpravo dole, ale podle mě je tento objev hodný Nobelovy ceny neprávem přehlížen. Pak jsem to našel potvrzeno i na internetu! Tady to je:

Většina velkých savců umí plavat velmi dobře, ovšem až dosud panovalo přesvědčení, že žirafy kvůli své tělesné stavbě plavat nemohou.

Autoři nové studie to však vyvrátili. Nepodařilo se jim sice otestovat při plavání opravdovou žirafu, ale vytvořili prý její počítačový model. A ten se na vodě udržel.

Dr. Donald Henderson z kanadského Tyrellova muzea paleontologie a Dr. Darren Naish z Portsmouthské univerzity se do projektu pustili po internetové debatě o těchto schopnostech dlouhokrkých krásek.

Henderson měl již z dřívějšího projektu k dispozici digitální model žirafy a testoval vztlak různých počítačových modelů zvířat. V nové studii zveřejněné v prestižním listu Journal of Theoretical Biology vědci zkoumají, co se stane, když ponoří "digitální žirafu" do "digitální vody".

"Dřívější studie tvrdily, že žirafy nemohou plavat a vodě se ze všech sil vyhýbají. A to dokonce i v ohrožení. My jsme ale chtěli tuto domněnku prozkoumat pomocí řádně provedeného experimentu," řekl reportérům listu Telegraph Dr. Naish.

Při tvorbě digitální žirafy vzali matematici v úvahu váhu, velikost, těžiště, tvar i kapacitu plic zvířete. Pak zjišťovali, jak bude působit dynamika rotace, flotace a vnější povrch zkoumaného zvířete.

Ukázalo se, že plně vzrostlá žirafa by se začala vznášet ve 2,8 metru vody. Je tedy jasné, že by těmto savcům nemělo dělat problém přebrodit se mělčími koryty řek.

"Představa, že žirafy nepřejdou přes řeku, je mylná. Nenašli jsme žádný dobrý důvod, proč by právě tato zvířata měla klesat ke dnu," dodává Dr. Henderson.

Problém je v tom, že jakmile zvíře nazdvihne voda, začne ztrácet rovnováhu, protože má dlouhé, těžké přední nohy, krátké tělo a dlouhý krk. Ve vodě by muselo skoro celý krk ponořit a hlavu zvedat nad hladinu pod velmi nepohodlným úhlem. Navíc by žirafu přední nohy táhly pod hladinu.

Další potíž spočívá v tom, že žirafy jsou poměrně pomalé. Takže by jen těžko mohly "plavat čubičku" dost rychle na to, aby se vůbec pohybovaly vpřed. Pokud by se tedy už do vody pustily, byli by z nich jen špatní plavci. Možná proto vědí, proč se vodě raději vyhnout

Tak co na to říkáte? Taky vám váš život připadá s touto informací mnohem bohatší? Není nad seriózní výzkum.

Občanská povinnost

2010-05-29T14:04:00.000+02:00

Konečně po x měsíční masáži různobarevnými bilboardy ( z 80% barvy methyloranže) to všechno brzy skončí, včera se otevřeli volební místnosti. Jestli jste volit nešli jenom kvůli tomu že se vám nechtělo máte moje hluboké opovržení, pokud je to z jiného důvodu máte pouze opovržení, pokud je to z vážných důvodů přejdu to mlčením. jinými slovy můžete už jenom 4 roky nadávat.
Já se vydal k volbám už včera, to už jsem byl vnitřně rozhodnut. Předevčírem jsem byl ještě poměrně nerozhodný ale pak jsem se utvrdil ve svém doufám správném rozhodnutí. K rozhodnutí jít volit mě popohnalo aji video z rozhlasové diskuze ve které se J. Pablbek (Hlava pomazaná, syn Nejvyššího, Slunce naší duše, Hrdina naší doby a Člověk z lidu, podotýkám OBYČEJNÝ ČLOVĚK!) vysmívá 77leté voličce, která mu položila zcela konkrétní otázku.
Šel jsem volit až zhruba po čtvrté hodině, nemusel jsem se dívat jak fosilní voliči ksčm (odmítám tu zkratku napsat velkými písmeny) hynou vyčerpáním (s uspokojeným úsměvem na rtech a vědomím, že opět přispěli ke světovému míru) na schodech před volební budovou a jejich méně šťastní soudruzi se ještě z posledních sil s čtyřnásobným bypassem, osmi umělými klouby a 5 kilowattovým kardiostimulátorem snaží ještě doplazit k urně.
Tak první předběžné výsledky, čumím jako puk. Tak uvidíme.

Tento příspěvek vyjadřuje osobní a politické názory autora, nemá za účel urážet žádnou sociální nebo věkovou skupinu obyvatelstva.

Život, vesmír a vůbec

2010-03-26T12:23:00.002+01:00

Kupodivu si hodně lidí všimlo že jsem sem "delší dobu" nic nenapsal a bylo mi to vyčítáno tak se to pokusím napravit.

Událost číslo jedna: začalo jaro. Tak jako každej rok přišlo po zimě jaro. Mám radost. Venku je krásné počasí. Mám alergii na pyly, takže mě slzí oči a teče z nosu. Mám od doktorky spoustu prášků, ale neberu je, není to nic co by se nedalo vydržet.

Zatím se mi nepodařilo zprovoznit vůz. Nemám radost. Nejspíš problém s karbecem.

Ve škole to celkem jde, ale měl bych navýšit počet účastí především na přednáškách. Hodně se daří hlavně naší úderné skupině v elektrotechnice. Proud zatím nikoho nezabil a zatím zvládáme i laboratorní cvičení.

- Koliks tam naměřil?
- 936 milivoltů.
- To je moc to nám nevyjde, napiš tam 903.

Hlavně některý Pavlovy hlášky jsou nenapodobitelný.
Taky jsem byl opět na exkurzi v Žabčicích, tentokrát s Agroturistikou a v pátek pojedu na krokodýlí farmu :D.
Akorát vůbec netuším jak stihnu do 9.4. udělat prezentaci, zvlášť když jsem ve dvojici se Stybíkem.

Tenhle týden mě čeká plno písemek, hlavně matika, tak snad se to nějak zvládne.
A to by tak bylo asi všechno. Akorát si opět neodpustím příležitost obohatit váš život nějakým moudrem. Je to z trochu infantilní ale jinak skvělé humorné pentalogie.

Odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec je jeden z motivů, kterým se zabývá britský spisovatel Douglas Adams ve svém sci-fi románu Stopařův průvodce po Galaxii.

Hledání odpovědi:
Ve světě Stopařova průvodce po galaxii si lidé (a další inteligentní rasy na humanoiditě nezáležíce) položili za úkol najít odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec a proto vybrali ze svého středu dva nejlepší programátory Lunkvila a Fuka, aby sestrojili počítač – Hlubinu myšlení, který ji měl vypočítat. A tento počítač jim skutečně po sedmi a půl miliónu letech dal jednoduchou odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec – „42“, s tím, že sám neví, jaké je znění oné základní otázky.
Wikipedie

Tak zase někdy...

Tak to chodí

2010-02-09T12:26:00.003+01:00

Přežil jsem první semestr na vysoké a dokonce jsem se i kvalifikoval do toho druhého. Někdo říká že zkouškový na vysoké je jako druhá maturita, nevím. Něco je lehčí, něco těžší a maturita zas tak extrémně těžká nebyla, akorát jsem byl víc vynervovanej. Některý zkoušky byly napínavý: "No máte málo bodů tak vám budu muset dat za D" uff, a to byla oprava, hlavně že to mám za sebou. Jiný byly plný pozitivních překvapení: "A výnos pšenice byste asi nevěděl že?" "Tak zhruba 5,5 t/ha? "Já vám to áčko dám." Profesoři byli celkem milí "Definici pH podle Sörensena byste asi nevěděl že?" "Cože?" "Nevadí test jste měl dobrej a věděl jste toho hodně, za B."
O "velmi dobře plus" z Chemie se mi sice nezdálo ani v nejdivočejších snech a dokonce jsem dostal i první a možná poslední áčko v životě, a to že sem si matikumusel zapsat znova v letním semestru, tak s tím už jsem se dávno smířil.
Dneska jsem si všiml že facebook zas nějak zmutoval. To zas bude pláče a skupin typu "vraťte nám starý facebook bla bla bla. Lidi jsou opravdu pitomí. Tak to chodí.
Nejlepší jsou ale skupiny typu: "když se sem přihlásí 100000 lidí tak: vrátí se starý vzhled facebooku, Chceme starý vzhled Facebooku!! Po dosažení 200 tis.členů, zašleme petici!! (už vidím jak si z toho programátoři v USA sednou na prdel), pak tady byly takový ty skupiny jak zjistit kdo se dívá na váš profil a podobný pičoviny. Nejlepší je návod jak to zjistit který začíná: staň se fanouškem, pošli pozvánku všem přátelům...
Hlavně nezapomeňte poslat pozvánku svým přátelům.
Proč tu o tom furt píšu? Protože když si vždycky přečtu že mě nědko každej den zve do 3 úplně pičovských skupin mám silné nutkání ho vymazat z přátel. vymazat za přátel to zní tak krutě :D. To ale nebylo myšleno na vás, spíš by mě zajímalo jestli vás to taky sere, nebo jestli byste nechtěli pozvat nějakou pozvánku :D.
Pak jsou tu ještě lidi s děsně drsňáckým nebo naopak dešiňkatě rožštomiloučinkatým pseudonymem v jméně a fotky z pěti centimetrů focený telefonem. O tom je škoda mluvit. Bohužel skoro všechno výše napsané splňuje moje sestra. Tak to chodí. Snad z té puberty jednou vyroste.

...tímto motivem se Vonnegut zabývá ve svém nejslavnějším románu Jatka č. 5. Z Jatek č. 5 pochází také známé rčení "Tak to chodí" ("So it goes"), které Vonnegut používá, když vypráví o smrti. Rčení se stalo sloganem odpůrců války ve Vietnamu v 60. letech 20. století. "Je v něm jednoduchost, ironie i lítost zároveň, přesně podle Vonnegutova stylu."

-------------------------------------------------
Ukázka:

A TAKHLE ZTRATIL BILLY PILGRIM svoji ženu Valencii.

Po ztroskotání letadla na Sugarbush Mountain ležel Billy v bezvědomí ve vermontské nemocnici, a když se Valencia dověděla o neštěstí, rozjela se za ním z Ilia v rodinném cadillaku typu El Dorado Coupé de Ville. Poněvadž jí otevřeně řekli, že Billy může zemřít, anebo, zůstane-li naživu, bude nejspíš jen bídně vegetovat, propadla Valencia hysterii.

Valencia Billyho zbožňovala. Plakala a kvílela cestou tak usedavě, že přehlédla správnou odbočku z dálnice. Sešlápla mocné brzdy vozu a zezadu do ní vrazil mercedes. Díky bohu nebyl nikdo zraněn, poněvadž oba řidiči byli připoutáni bezpečnostními pásy. Díky bohu, díky bohu. Mercedes přišel pouze o jeden reflektor. Zadek cadillaku však skýtal hrůzostrašný obraz zkázy. Kufr a blatníky byly zborcené. Roztlemený kufr vypadal jak huba vesnického blbečka, který vysvětluje, že o ničem nic neví. Blatníky se krabatily jako harmonika. Nárazník prováděl v ponos zbraň. "Reagan presidentem!" hlásala nálepka na nárazníku. Zadní okno žilkovaly praskliny. Výfukový systém odpadl na vozovku.

Řidič mercedesu vystoupil a šel se podívat, zda se Valencii nic nestalo. Hystericky blábolila o Billym a leteckém neštěstí, a pak dupla na plyn a přejela přes dělící střední pás. Výfukový systém zůstal ležet na dálnici.

Když přijela do nemocnice, nahrnuli se lidé k oknům, co znamená ten rámus. Cadillac bez obou tlumičů řval jako bombarďák, přistávající na křídla a modlitbičku. Valencia vypnula motor, ale vzápětí sebou žuchla na volant a houkačka se rozvřeštěla. Z nemocnice vyběhl lékař se sestrou, aby se podívali, co se děje. Chudák Valencia byla v bezvědomí, udolána kysličníkem uhelnatým. Měla nebesky blankytnou barvu.

O hodinu později byla mrtva. Tak to chodí.
-------------------------------------------------

Skvělá kniha. Odtud mám to "Tak to chodí". V knížce je to skoro na každé stránce, někde i vícekrát. A překvapivě to ani neleze na nervy je to takovej sarkastickej černej humor.
Ale tohle je už vážně konec článku. Tak to chodí.

Another world

2010-01-06T12:29:00.000+01:00

Po ostudně dlouhé době Vás tu i v novém roce srdečně vítám a opožděně přeju všechno nejlepší.
První týdny nového roku mi připadají dost děsivé. Pomalu prohrávám svůj souboj s vysokoškolskou matematikou a leden mám plnej zkoušek, tak jsem si alespoň vylepšil náladu tímhle novým layoutem,poprvé jsem ho celej dělal sám, našel jsem na to totiž jeden velice šikovný program.
Jinak Vánoce byly letos až nezvykle klidné, s nikým jsem se doma nepohádal, všichni sme na sebe byli hodní :) a oslava novýho roku byla dobrá, možná trochu náročná. Každopádně jsem rád že jsem tam mohl být.
Vážně nevím co psát, tohle je jen takový udržující příspěvek, tak se mějte.

В докладах рассматривается эволюция ядерных арсеналов

2009-11-27T13:18:00.000+01:00

Zdravím. Poslední dny jsou celkem hektické, například jsem za dva dny udělal seminárku na kterou jsem měl 2 měsíce. Teď bych se měl pomalu vrhnout na tu druhou. Prostě všechno na poslední chvíli no. Jak typické. Snad ty zápočty dostanu.
Jinak v podstatě není o čem psát, včera jsem se dozvěděl že za 14 dní píšu druhou část testu z matiky kde budou takový zajímavý věci jako integrály a matice.(Lancia Delta Integrale nemá s integrálem bohužel žádnou souvislost). Třeba v pondělí jsme se dozvěděli že matice s třemi řádky a třemi sloupci se dá vypočítat pomocí tzv. Sarrusova pravidla, někdo to hned překřtil na Sarumanovo pravidlo, takže teď tomu nikdo neřekne jinak. Nezbývá než se řídit heslem: "Nemusím tomu rozumnět, stačí když to budu umět nějak spočítat".
Ta matematika je čím dál horší, podle těch vzrců si připadám jak kdyby sme vynalézali atomovou bombu.
Zima letos asi nebude, mě to nevadí. Minulej týden jsem si cestou přes Vaňkovku podle výzdoby uvědomil, že tento rok budou asi ještě vánoce. To bude zajímavý.

Když venku sněží déšť a prší sníh a limita v mínus jedničce zprava se blíží k mínus nekonečnu...

2009-11-05T21:02:00.000+01:00

Krásnej originální nápis jsem vymyslel. Mám totiž za sebou první vysokoškolský test, možná i jeden z posledních, uvidíme...
Na zápočet z matiky je potřeba ze dvou testů získat min. 25 bodů já mám z prvního třináct, někteří mají 29 a někteří 3. jsem na sebe pyšný, polovinu věcí jsem pochopil až při té písemce a tu druhou bych se stejně nenaučil. dále je velice smutné, že moje absence na určitých přednáškách se stupňuje geometrickou řadou, rovnou bych řekl že roste. kromě právě matematiky snad neexistuje přednáška se stoprocentní účastí. V pěstování rostlin jsem byl naposledy někdy koncem září nebo začátkem října asi. to mi připomíná že jestli z toho předmětu chci zápočet tak bych se měl naučit konečně semena těch plevelů. To je samá kokotic, merlík,kokoška pastuší tobolka, ptačinec žabinec, svízel přítulný...samý pěkný jména to má. Ti botanici asi měli vážně smysl pro humor. Jeden z našich cvičících má ve svém středním věku nejspíš problém s logopedií a tak jeho věta "tcheba v kukuchici se nejčastěji vyskytuje mérrrrlík" zní kouzelně. Mimochodem nejlepší na střední škole jsou lidi. Naše bojová skupina č. 5 snad nemá chybu. Člověk se naučí spoustu zajímavých hlášek mimo jiné např.. "Nemeč!!! nebo To je sviňa to prase!!!"(v chovu zvířat) " Připíjím na krásu našich koní a rychlost našich žen" (Leošův neotřelý přípitek v hospodě místo chovu zvířat). "Hej já sem se na tu matiku včera díval, 4 hodiny sem se to učil a.....nic, kde se tady dá ukončit studium?" a obohatil jsem se i o spoustu nářečí: "Tož to jsou rádla ne?" "Co tím myslíte? rádla? to neznám?" "Tož rádla né? já nevím jak tady temu v tém Brně říkáte." a nejlepší z všho je mít obětavě spolužáky: "Luke můžeš sem na chvilku?" "Jasný" "Luke a můžeš mě pak jít taky poradit prosímtě?" "Ty běž do prdele xD".
Počasí je poslední dobou opravdu luxusní, možná přehodnotím svůj názor že čepice a rukavice jsou mimo oblasti polárních kruhů zbytečné.
Koncem příspěvku už mi zbývá pouze poděkovat kubovi, po kterým měsíc chcu něco vypálit a když si to DVDčko co mě dluží konečně donesu po měsíci sám aby mě to vypálil tak mi ho zkurví a ještě mě řekne že to je moje vina xD. Fakt umělec :D
No a pak mě napadla ještě jedna věc. Dojímá mně že "jistí lidé" :D jsou tak zdrceni tím když se pod jejich zápisem neobjeví můj komentář komentují to slovy cituji: "Dekuju vam za komentare. Neplati to samozrejme o Zytynovi, kterej se na me vysral..." jiná osoba mě obviňuje z toho že cituji : " ...nic mi nerikas, odmitas me...to je hrozny! :D..." takže bych rád objasnil to že obě tyto dvě ošklivé pomluvy se nezakládají na pravdě :). Btw: pokud vám trhá žíly že vám nekomentuju příspěvky tak je to protože já nejradši komentuju příspěvky které mě opravdu zaujmou, taky budu radši když mi občas k něčemu napíšete pěkný komentář něž pod každý článek takový ty víceméně zbytečný kecy co vám tam píšu já :D
Takže zůstávám s pozdravem a jestli se ten článek zas někomu nepáčí tak je mi to opravdu ale opravdu velmi
líto a to by bylo asi tak všecko :)

Herbert Grönemeyer - Bleibt Alles Anders

2009-10-31T23:59:00.002+01:00

...aneb německy samozřejmě neumím téměř ani slovo ale tenhle interpret mě opravdu zaujal :).
Herbert Grönemeyer

Smutná je noc

2009-10-15T01:00:00.002+02:00

Slibuju že už tu nikdy nebudu slibovat další příspěvek, když jeho vytvoření mi někdy trvá až pár světelných let.
Podzim je pěkně blbá doba, i když teď to vypadá že venku začala rovnou zima. Zkuste si v takové době udržet dobrou náladu. Otázka zní čím si ji udržet? Je to trošku taková každoroční otázka. A jak se zdá tak stejně jako pro dělení nulou, nebo dělení nekonečna nekonečnem tak i pro tuto otázku není definovaná odpověď.
Vím že ten layout je takovej nic moc, taky se mě nějak extra nelíbí, ale co mně se vlastně líbí?
Proč mám vždycky nějakou představu o tom co sem napíšu a skoro vždycky když sednu sem za klávesnici nevím jak dál?
Než mě napadne jak dál tak se tady zatím zmíním o otázkách co se mi honí hlavou. Za prvé jestli má cenu dávat ještě před zimou auto dohromady nebo to nechat až na jaro, když to už nevypadá moc na to že by bylo nějaký hezký počasí ve kterým by se to dalo udělat. A pak taky přemýšlím nad tím jestli zítra udělám tu poznávačku polních plodin, který jsem se snad už konečně naučil. Tak paráda to bysme měli ale já pořád nevím co dál.
Já vlastně ani tak obecně nevím co dál. Ve škole, v životě...já si nikdy nic neplánuju, možná nějaký ojedinělý akce, ale že bych třeba věděl co budu dělat za rok, měsíc, týden, to ne... ale třeba teď si zapnu winamp.
Přemýšlel jsem o sobě, ale to asi dělá každej. Teda ne že by každej přemýšlel o mně ale jako každej o sobě někdy přemýšlí ne? Opět jsem nic nevymyslel :D, ale to se Vám stává taky ne?
Ale co mě opravdu zavdalo důvod k přemýšlení je výsledek jednoho z dalších miliónů připitomnělých testů na facebooku. Je na obrázku. Pořádně sem si to několikrát přečetl a zarazilo mně že je to všechno snad stoprocentní pravda. Bohužel, teda nejspíš bohužel pro mně, ale jinej už teď asi nebudu.

Ale jak mně může nějakej připlblej kvíz na fb kterej naprogramovalo nějaký čtrnáctiletý děcko charakterizovat líp než sloupec "o autorovi" se kterým jsem se tu onehdy sral tři hodiny? To mám tak malou schopnost sebereflexe? Nebo jsem učebnicovým příkladem ryby? Btw: "Ryby mají v porovnání s ostatními jedenácti znameními specifickou povahu" píšou v jiném chytrém článku...fakt díky. Mám ze sebe specifickou radost. Já jsem na tyhle ty věci nikdy nijak moc nedal, nicméně většinou se ty charakteristiky podle znamení zas tak drasticky neliší. Btw2: "Hodí se do státní správy a do vědeckého výzkumu (tedy tam, kde se tak trochu "ztratí v davu"). Mají zvláštní cit pro přírodu (přírodovědci, chemici, ekologové) a historii." Wow, ze mně bude asi vědec. Otázka zní jestli kdybych se narodil třeba jako lev bych byl opravdu svůj současný protiklad? Já tady dneska tak nějak furt filozofuju že? Stejně jsou to pičoviny asi. Je to takové specifické.

Nechce se mi jít spát tak to tady budu ještě chvilku protahovat.

...
Just give me a reason, some kind of sign
I'll need a miracle to help me this time
I heard what you said, and I feel the same
I know in my heart that I'll have to change

Even the stars look brighter tonight
Nothing's impossible...

(Depeche Mode - Nothing's Impossible - Playing the Angel)

Ne, vážně už doufám že tohle odporné období a počasí se brzo zlepší. Mimochodem, těším se až si půjdu v zimě zabruslit :D loni to byla bezkonkurenční prdel :).
Vypadá to že jste se konečně pročetli na konec sebeironického, sentimentálního a sarkastického příspěvku (mimochodem je tam 3 x s). Pokud jste ho celý přečetli nebo vás to dokonce nějak duševně obohatilo tak to klobouk dolů. Už vás tu nebudu dlouho trápit, takže nejspíš na nějakou dobu zase sbohem. Opavdu nemůžu zaručit termín příštího zápisu. Omluvte příapdné chyby, nemám sílu to zkontrolovat.
Mám chuť se opít, poplakat si někomu na rameni a pak se znovu opít a zapomenout na to.

P.S.- snad jsem vás moc nenudil.

Who's next?

2009-09-26T21:21:00.004+02:00

Po prvním týdnu na škole se asi nedá psát o ničem jiným než o prvním týdnu na škole že :).

Nebudu si nijak stěžovat, přece jenom je to VŠ. Sice v dnešní době má VŠ taky skoro každej druhej, ale má to pořád svoje kouzlo, alespoň pro mě. To neustálý pobíhání po areálu a hledání správné budovy a učebny, shánění skript, posedávání a zevlování areálu má něco do sebe. Všude okolo milion lidí...:).
Vyučující se zdají zatím vesměs sympatičtí. Jsem zvědavec co sem budu psát o zkouškovým :D.

Btw: to co vidíte na obrázku je malá ukázka toho čím se teď zabývám. Na prvním cvičení z pěstování rostlin jsme dostali za úkol naučit se rozpoznávat asi 70 druhů semen plevelů a polních plodin a umět je česky a latinsky pojmenovat. Netuším jak to souvisí s mým oborem a k čemu mi to bude, ale beru to jako výzvu. Nic jinýho mě taky nezbývá, takže vás budu v blízké budoucnosti ohromovat znalostí latinského názvosloví obilí apod.

S přicházejícím podzimem jsou taky všichni nemocní a nachlazení a já nejsem vyjímkou. Chtěl jsem toho tolik napsat, měl jsem vymyšlený skoro tři články, ale jak si sednu za tu klávesnici tak nic nevím. Prostě jako bych ztratil koncept. Nějak nejsem schopen zformulovat myšlenku, takže zatímco já se tu trápím s jedním článkem za 14 dní (a to ještě když jsem ve formě) tak mě dokáže pořádně zdeptat že se podívám na Marčin blog a ona jich tam má za 14 dní pět. 5! five! fünf! Měli by na to zavést nějaký kvóty je to hrozně demotivující :D.
Ne dělám si srandu, jsem rád když si můžu něco zajímavýho přečíst. Opravdu klobouk dolů vzhledem k četnosti těch článků to má pořád skvělou úroveň, něco jinýho než infantilní komentáře některých lidí na facebooku, asi bych měl trochu popřemýšlet nad seznam lidí co mám v přátelích. A nepíšu to proto že bych se chtěl někomu zalíbit, nemyslím si že bych to měl zapotřebí.

...
Don't cry
Don't raise your eye
It's only teenage wasteland
...
(The Who - Baba O'Riley - Who's Next )

Já když mě něco napadne co sem napsat tak si to nenapíšu a pak si z toho pomatuju tak 3%, asi mám i trochu nudnější život a snažím se z toho mála co mám na srdci udělat článek kterej se dá přečíst a je alespoň trochu zajímavej, a někdy vtipnej, když to tak teda zamýšlím. Teď to třeba vtipný být nemá, takže to ani vtipný nebude. Bude to asi ještě dlouhý, protože jsem se dostal do takové té hloubavé nálady a mám chuť přemýšlet o různých problémech a řešit je, tak vydržte :).

A nebo ne, tady to zastavím a co nejdřív napíšu pokračování.

njn

2009-09-20T23:46:00.004+02:00

Víte že víc než milion lidí v ČR má zubní protézu? Fakt, teď to říkali v jedné reklamě. Ale nebudu tomu věřit dokud to nenapíšou i na Facebooku. Co takhle vytvořit skupinu "Mám zubní protézu" a počkat jestli se přihlásí 1000000 lidí xD. Dobrý, dost blbin, jdu psát seriózní zápisek.

Zítra, možná než to dopíšu už dneska nastupuju na VŠ, když nepočítám takový ty formality předem. Pomatuju si jak první den na základce tak i na střední, jenom ve školce ne :(. Třošku se těším a trošku se mi tam nechce tak uvidíme. Jsem zvědavj na ty přednášky, cvičení, ISIC karty, fakulty a pod.

Ta ISIC karta je na dvě věci, na prd ty slevy, nic pořádnýho, všude 5-20% nikde 50 nebo70!!
J.V. o ISIC kartě

O víkendu jsem měl vyrazit na jednu zajímavou akci plnou piva, jídla a lidové zábavy, ale nakonec jsem nikam nejel protože můj žaludek pro takové věci jaksi neměl pochopení. Nevím to už není normální v sedmnácti jsem se mohl pokojně opíjet a teď si dám dva panáky a už se mě dělá blbě. Stáří? Nemoc? Něco horšího? Asi to bude tím "zdravým životním stylem" :D "Hočice, tatáka nebo kešup?"

No jak jsem psal že se těším na hokejovou sezónu tak teď lituju toho že jsem něco takovýho psal a těším se až to skončí. Je to vážně sranda. 6 utkání, 0 bodů a skóre 8:25 je skutečně úsměvné.

Blíží se nám podzim, období plný škaredýho počasí a ještě škaredějších nálad. Ale třeba ne. I když spíš jo.

Podzim je jedno ze čtyř ročních období, je to přechod mezi létem a zimou.
Podzim ve Wikipedii

Chápu že ten příspěvek je takovej zmatenej a o ničem ale já jsem taky zmatenej, unavenej a o ničem. Chtěl jsem něco napsat, chápu že četností příspěvků se tento blog Maričce asi nikdy nemůže vyrovnat ale někteří jsou na tom i hůř, že? :)

Under the Milky Way

2009-09-06T01:04:00.001+02:00

Tak a je po prázdninách, dost možná už je skoro taky po létu. Je to zvláštní pocit nejít po 13 letech 1. září do školy, ale je to zatraceně dobrej pocit :). Jinak všem co si touhle dobou dodělávají maturitu tak přeju hodně štěstí, vím minimálně o 4 lidech. No mě už se to taky krátí, ale podle těch referencí co jsem slyšel zase nemusím mít takovej strach že bych tam vydržel nějak dlouho.
Všechno je poslední dobou takový nicmoc takže jediná věc na kterou se teď strašně těším je že konečně začíná extraliga a já se budu mít 2x týdně kam vyřvat :). Člověk i zakřičí, zaskáče, spotí se, vypije pár piv a je spokojenej. Druhej den většinou nemůžete mluvit, ale to se časem zlepší. A to opravený Rondo konečně vypadá jako hala a ne jako stodola.

...
And it's something quite peculiar
Something shimmering and white
Leads you here despite your destination
Under the Milky Way tonight
...
(The Church - Under the Milky Way - Under the Milky Way )

V poslední době jsem se konečně dostal ke čtení, konkrétně k Pitné kůře od Johna Irvinga. Možná znáte Svět podle Garpa, to je taky od něho. Občas je to sranda, někdy je to spíš tragikomický, ale některý ty hlášky a situace jsou nepopsatelný.
Taky jsem konečně viděl Pařbu ve Vegas, musím říct že už dlouho mě žádná komedie tak nepobavila. Přijde mi že je to tak trošku schválně udělaný jako blbost a u některých scén bych chtěl opravdu vědět kde na to scénárista přišel. Nevím jestli bych chtěl zažít takovou rozlučku se svobodou, ale byla to fakt prdel :D.
To bude asi vše co mám na srdci. Zůstávám opět s pozdravem.

Surrender?

2009-08-30T01:16:00.001+02:00

Dneska jsem měl poprvé v životě absinth, nemůžu říct že by mě to nějak extra chutnalo, ale je to rychlejší než si dát tři vodky a taky levnější, ano stává se ze mně alkoholik a vzhledem k tomu že výplatu dostanu až 15. září tak už jsem skoro bez peněz. Btw, není nic lepšího než si o třičtvrtě na jednu pustit Tiësta, Ferryho Corstena a Above & Beyond a dát volume up, odpočítávám čas kdy zazvoní sousedi. Nasrat.

...
It's killing me
To be in this room
I don't belong
Belong in this place
...
(Dave Gahan - Use You - Hourglass )

Připadám si jak kdybych kráčel strašně dlouhou chodbou, furt šel dál a dál a stěny se pořád zůžovaly, občas šel po nohou, chvíli zas po kolenou a pak zase pěšky. Šel nekonečně dlouho a dlouho dokud před sebou nevidím zeď. Říkám si: "kurva to jsem šel tak dlouho jenom abych došel k nějaké blbé zdi?" Přemýšlím jestli ten co tam postavil tu zeď je , jak to říct, v něčem lepší než já? Nevím. Má cenu se vracet? Má cenu jít dál?

...
It's killing me
To be in this room
I've gotta get out
I've gotta get out soon
...
(Dave Gahan - Use You - Hourglass )

Asi v sobě nemám nic čím bych tu zeď dokázal rozbít, na to je až příliš pozdě, ale myslím že půjdu dál. Půjdu dál dokud si o tu zeď nerozbiju hlavu.

...
"Donnie Darko"
Co je to za jméno?
Skoro jako nějaký superhrdina.

Jak víš, že nejsem?
...
(z filmu Doonie Darko )

Možná že tomu článku nikdo neporozumí, možná že jsem se definitivně zbláznil, možná že tento článek nebyl vůbec vtipný. Ani být vtipný neměl. Je to alegorie.

...
Tame me with your tenderness
And break my brittle heart
Easily an allied girl
You tear my world apart
...
(Depeche Mode - Surrender - More of Mode )

Možná že tenhle článek odsoudíte, ale já jsem na sebe hrdý, ten minulý byl dobrý, ale něco takovéhohle jsem napsal naposledy 12.6. loňského roku.

...
I'm a man of flesh and bone
...
(Depeche Mode - Surrender - More of Mode )

Zůstávám s pozdravem. :*

But not tonight

2009-08-19T22:55:00.009+02:00

Nesmím se nechat zahanbit a už je na čase něco sem opět napsat. Takže se pohodlně usaďte já vám povím nejen o tom jak se ze mně stal v poslední době filmový fajnšmejkr.

No tak v poslední době jsem se tak nějak ponořil do takových psychofilmů, ať už to před trochu delší dobou byl legendární snímek Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná Odyssea, ještě dávno předtím milovaný Blade Runner od Ridleyho Scotta s Harrisonem Fordem v hlavní roli nebo Takrovskyho Stalker. V poslední době to ale celkem nabralo na síle. Ale nepředbíhejme.

Člověk jako já když není v práci tak občas neví co s tou malou trochou peněz co mu zbylo po zdanění a jiných zločinech dělat. Tak jsem byl na pivku s bratrancem kterýho jsem asi tak dva roky neviděl, skvěle jsme pokecali a nějak padla řeč na vodárnu na kterou mně pořád zve a tak jsem si nějak uvědomil že už jsem ji chtěl dlouho a nějaký peníze že ještě mám tak ještě ten den večer jsem si ju objednal a druhej den si pro ni šel, fotky jsou na facebooku, te'd mi přišla slina na psaní tak to nebudu přerušovat nějakým hledáním fotek.

V sobotu jsem měl možnost ji poprvé oficiálně vyzkoušet, páteční generálku nepočítám. Obvykle se nějak nechválím ale v tomto případě si myslím že po létech praxe učení od velkého mistra :D (třeba tě to pobaví jestli si to tu ještě čteš) si myslím že umím nachystat velmi kvalitní vodní dýmku a z téhle to chutná taky moc dobře. Pak následoval výlet do westerňáku, bohužel dohromady není o čem psát, pak přesun na noční žranici do mekáče a pak u vodárny doma se Stybíčkem takovej první psychofilm tohoto týdne - Misery, podle knihy Stephena Kinga se kterou jsem měl kdysi dávno tu čest. Celkem maso, ale čekal jsem to horší.

V neděli jsem si konečně pustil bratrancem doporučený film Donnie Darko. Donnie Darko je zvláštní film, film o kterém se těžko mluví když jste ho viděli jenom jednou, natož popisovat ho někomu kdo ho neviděl. chvíli jsem si myslel že to je horo, potom že to je komedie, sci-fi atd. každopádně zrovna když jsem se nebál tak jsem na to čuměl s otevřenou pusou, zbytek nedělního včera jsem určitě měl o čem přemýšlet. Donnie Darko opravdu stojí za to, atmosféra parádní, jenom z toho zatracenýho Franka mám doteď husí kůži...

V pondělí film nebyl. Člověk jako já když není v práci nebo nekupuje vodárny tak pod pohrůžkou smrti okrade prasátko o poslední peníze a vyráží za zábavou, výborně si pokecá, vyzkouší různé kombinace alkoholu, a pak udělá to co by člověk jako já nikdy bez 6ti různých panáků a dvou nebo tří vodek neudělal, jde si zatancovat na jakousi diskotéku. A to ne ledajak, určitě jsem tam ze sebe udělal solidního kokota a všichni se asi bavili a já taky, teda dokud ze mně nevyprchal ten redbull, po cestě domů jsem málem umřel. Asi tak 3x. Víc k tomu pondělí vážně nemám co říct.

V úterý (to jest ještě pořád dnes) mi nebylo vůbec špatně což mně příjemně překvapilo, doplnil jsem si po ICQ mezery v paměti na páteční večer (potvrdily se mé obavy xD) a napadlo mně si pusti film. Knížku 1984 od George Orwella jsem dlouho nemohl sehnat tak jsem si sehnal alespoň film. Ten film je dobrej, ale myslím že jsem pesimičtější film v životě neviděl. Když jsem ho dokoukal tak jsem si připadal jak kdyby ze mně ta potvora z Harryho Pottera vysála všechno štěstí. Posledních asi 25 minut sem si přál ať už je konec, a když tam ke konci byly ty krysy byl jsem víc spocenej než v těláku za celej rok. myslím že ten film podruhé nezvládnu, určitě ne sám.

Dnes mě ještě čeká Duna, těším se, něco jsem o tom už slyšel a mám pocit že jako malej i kousek viděl. Schindlerův seznam a Potomci lidí prozatím počkají.

Moje záliba skončí asi tím že se za deset let budu ve vypolstrované cele v blázinci budu kývat na židličce dopředu a dozadu, slintat si na svěrací kazajku na které budou zaschlé skvrny od krve lidí které jsem pokousal a s výrazem psychopata budu žvatlat něco o konci světa.

28 dní...
6 hodin...
42 minut...
12 sekund....
Pak...
...přijde konec světa.
(Z filmu Donnie Darko)

Ale ne dnes večer.

But not tonight.

Možná bych sem měl taky dát věnování, ale místo toho připojuji pozvání na vodárnu.

But not tonight.

Lost?

2009-08-05T21:20:00.003+02:00

Celkem nuda tenhle týden, možná začínám litovat toho, že jsem nešel do práce. Když už nic tak jsem si byl v pondělí konečně pro výplatu, mohlo to sice možná být lepší, ale v dnešní době můžu být jen rád. V úterý jsem vyrazil do města koupit si nový botky, na který padla nezanedbatelná část výplaty. Po cestě domů jsem opět zmokl což je v posledních dnech celkem běžný jev. Pořád ale lepší než ta bouřka v neděli (?) před kterou jsem se musel (celkem dobrovolně) schovávat v hospodě. Začalo to nenápadně ale velmi rychle, seděli jsme na zahrádce a nejdříve nám poryv větru chrstnul do obličeje písek z nedaleké stavby a pak už začali lítat popelníky, vyvracet se slunečníky a pořádnej slejvák. Jinak na to že jsem minulej týden večer stíhal chodit ven, potom 3 hodiny spát a pak hurá do práce je teď až moc velkej klid, takže až půjdu zas příští týden na ráno a někdo mě napíše tak se akorát tak naseru.

...
Feeling unknown
And you’re all alone
Flesh and bone
By the telephone
Lift up the receiver
I’ll make you a believer
...
(Depeche Mode - Personal Jesus - Violator )

Jinak jdu spát, moji aktivní rodiče se rozhodli že si zítra udělají výlet na Pálavu a já jsem překvapil sám sebe a řekl jsem že pojedu s nima. Co taky tady? Nic. Odjel bych...

That's Life

2009-07-31T17:20:00.004+02:00

Frank Sinatra - That's Life

That's life (that's life), that's what all the people say
You're ridin' high in April, shot down in May
But I know I'm gonna change that tune
When I'm back on top, back on top in June

I said that's life (that's life), and as funny as it may seem
Some people get their kicks stompin' on a dream
But I don't let it, let it get me down
'cause this fine old world, it keeps spinnin' around

I've been a puppet, a pauper, a pirate, a poet, a pawn and a king
I've been up and down and over and out and I know one thing
Each time I find myself flat on my face
I pick myself up and get back in the race

That's life (that's life), I tell you I can't deny it
I thought of quitting, baby, but my heart just ain't gonna buy it
And if I didn't think it was worth one single try
I'd jump right on a big bird and then I'd fly

I've been a puppet, a pauper, a pirate, a poet, a pawn and a king
I've been up and down and over and out and I know one thing
Each time I find myself layin' flat on my face
I just pick myself up and get back in the race

That's life (that's life), that's life and I can't deny it
Many times I thought of cuttin' out but my heart won't buy it
But if there's nothin' shakin' come this here July
I'm gonna roll myself up in a big ball a-and die

My, my

Viva la vida

2009-07-23T00:09:00.011+02:00

1.pokus...

~~Po třech dnech v práci sedím u komplu a nemám co dělat tak bych sem zas mohl něco napsat ne? Konečně jsem po dlouhé době sehnal brigádu, takže by bylo nefér si stěžovat na práci. Nohy už si celkem zvykly, hlava už si taky zvyká, práce celkem v~~ ~~pohodě, peníze snad taky (uvidíme při první výplatě), jenom by to mohlo občas utíkat rychleji.~~
~~Vzhledem k tomu že mám celej týden na odpoledne, tak z celýho dne v podstatě nic nemám. Ráno kolem desáté vstanu, naobědvám se a valím na j~~ednu do práce, domů dorazím většinou před desátou, záleží kolik je objednávek. No a po tom co se umyju a napapám usínám po půlnoci na klávesnici. Jako teď. Ale zítra má být až 36°C a v p~~ráci je klima, takže bych se tam mohl zítra i teoreticky těšit.~~
~~Jinak nevím o čem bych vám psal, určitě by se něco našlo, ale teď se mi zase nechce a bylo by nefér něco opomenout, takže...~~

2.pokus

~~Zdravím.~~

~~...ehm a to je tak asi všechno...~~

3.pokus
Zdravím, nejspíš vám dlužím povídání o maturitě a o takových podobných událostech na které jsem trochu pozapomněl a možná by byla škoda.

a) Maturita
Povedla se, asi největší halu mýho dosavadního života. Za 7 (2,1,2,2), nemám co dodat a nemám se za co stydět :)
Jinak mě zaujalo jak před maturitou se celá třída tak nějak semkla a všichni všem přáli štěstí, po maturitě už se zase všichni lezli na nervy xD

b) Vysoká
Dostal sem se na MZLU, agronomická fakulta - provoz techniky, víc vám k tomu neřeknu protože na zápisu sem moc nedával pozor, ale věřím, že minimálně příštích pár let vás o tom ústavu budu informovat.

c) Maturiťák
Povedl se, byla by škoda tam nebýt, ti co tam nebyli budou za padesát let brečet až se jich jejich vnoučata zeptají jakej měli maturiťák :D. Přikládám foto, další jsou ve fotogalerii. To vlevo je Mirek, ač to tak nevypadá, ještě není úplně kaša, za ten večer toho stihl ještě spoustu xD. To vpravo je Kuba, ten toho zase stihl spoustu nafotit. To uprostřed jsem já. To co mám v ruce je návykové a zdraví škodlivé. To co jsem měl v sobě může být rovněž návykové a zdraví škodlivé.

d) Hvězdy večera
Nezávislý dokumentární ~~seriál~~ projekt mapující 4 večery skupiny ~~lidských trosek~~ přátel. Ale o tom jinde. Zůčastnil jsem se natáčení a jsem na to hrdý. Až se mně vnoučata za padesát let zeptají tak jim nejprve řeknu jakej jsem měl maturiťák a hned potom jim začnu povídat o Hvězdách večera.

e) Stybíkovy dvacetiny
Když se mně vnoučata zeptají rád jim o tom popovídám. Jinak z této akce plyne několik ponaučení: 1.lůžková poloha sedaček u škodovky nemá s lůžkem zas tak moc společného 2.trampolína je super věc, a když máte trochu popito, oceníte to ještě mnohem víc 3.Černá hora sice nejspíš není pivo, ale účinky a následky jsou podobné jak po požití piva, zvlášť ve větším množství 4. Chameleon Leon je velice pěkná kniha která zaujme především děti předškolního věku svými ilustracemi nebo skupinku ožralů, kteří ji používají jako raketu na stolní tenis. Popisuje problém chameleona, který má potíže s měněním barev. Jeho problém se sice vyřešit nepodaří, ale ke konci knihy to autorka zlehčuje tím, že jeho neschopnost správně měnit zbarvení jaksi zachrání ostatní chameleony, a tím se ten problém jaksi podaří zamést pod koberec.
Na fotce není Chameleon Leon, ale oslavenec Stybík, který s Marovou "pomocí" staví stan, Mara je ten s tou návykovou a nezdravou věcí za uchem. Takových věcí tam bylo plno.

A na téhle fotce není Kateřina Emmons, dokonce ani Matt Emmons, ale já a je to finále Ludíkovské malorážky v leže. Toho kelímku si nevšímejte.

A tohle už je pozdní večer...

...plný nezdravých věcí.

f) Současnost
Teď už je taky hodně pozdní večer takže dobrou noc.

Apatie

2009-07-06T17:27:00.004+02:00

Nejradši bych se sebral a někam odjel, nevím kam a nevím na jak dlouho ale někam bych jel. Možná bych se pak i vrátil. Začínám být v poslední době nějak apatickej, asi je to resignace vůči téhle době, vůči všemu. Nevím co mám dělat, vlastně nic nedělám, jenom čekám co se stane a neděje se nic. Otázka zní: "co by se jako kurva mělo dít?!" Jsem poslední dobou nějak divnej, možná o všem až moc přemýšlím. Včera jsem si pustil takovou filosoficko-mysteriózní sci-fi Сталкер / Stalker. Budu citovat jeden komentář z CSFD. "Neviem o čom to bolo, ale viem, že som od toho nemohol odtrhnúť oči."
Pochopil jesem z toho filmu asi tak 40%, byla to šílená zabíračka na mozek a bylo to únavné. Ale bylo to něco tak nepopsatelně zvláštního/tajemného/děsivého že si to budu pomatovat dlouho.
Nevím. Nevím co mám ještě napsat, je zbytečný si stěžovat na to nepříjemný počasí, poslední dobou se mi jako zbytečný totiž jeví skoro všechno. Cítím se jako by mi bylo šedesát a ani ten alkohol mi nějak už nechutná. Měl bych si dát facku a vzpamatovat se.

...
I try to laugh about it
Cover it all up with lies
I try and laugh about it
Hiding the tears in my eyes
Because boys don't cry
Boys don't cry
...
(The Cure - Boys Don't Cry - Three Imaginary Boys )

Takovej existencionalistickej příspěvek dneska, sorry.

Great commandment

2009-07-02T11:09:00.002+02:00

Camouflage - The Great Commandment

Some people suppress you
they partch you
and reap a disaster
Reeducation for the infants
who demanded for an innocent instance

The great commandment
shows the contempt
between the world and their embarrassing pavement
Believe the scholars
read the readings
realize the man who says anything

The great commandment

The needies believe you
they treat you
like survivors of a disaster
Reeducation for the infants
who demanded for an innocent instance

The great commandment

Konec srandy

2009-06-03T21:26:00.007+02:00

Přesně tak, týden do maturity a já toho neumím tolik kolik bych toho chtěl umět a neučím se tak jak bych se měl učit. Ono je pravda že je strašně nepříjemný se učit zatímco ostatní jsou vysmátí, ale tak dřív nebo později....je to vlastně jedno. Bál jsem se že zatímco všichni budou chodit na ohňostroje se bavit tak já budu sedět doma a učit se, v tomto směru byly moje obavy dost neopodstatněné, byl jsem skoro na všech a minulou středu jsem se vrátil ve 4 ráno, ale stálo to zato :).
Snažím se být optimisticky naladěn ale čím víc se to blíží tak jsem samozřejmě nervóznější:(. Ale tak snad to nějak zvládnu, prostě musím! Počasí v poslední době taky nic moc takže k učení ty nejlepší předpoklady. Na češtinu si celkem věřím, anglinu prostě musím nějak okecat, ekonomika, tu si celkem pomatuju no a alfou a omegou bude naučit se odborný :(. Kdo dělá střední odbornou o tom ví svoje.

There must be some kind of way out of here
Said the joker to the thief
There's too much confusion
I can't get no relief
...
(Jimi Hendrix (Bob Dylan cover) - All Along The Watchtower - The Ultimate Experience )

P.s. - zatímco já jsem si tady urval čas od učení abych mohl napsat příspěvek tak lidi, kteří už to mají za sebou se ani neobtěžují nic napsat, darebáci.

Btw: Spolužák mě ukecal ať s ním jdu v sobotu dopoledne na autosalon, nechcete někdo jít se mnou? Nechci být sám vystaven vlivu stresovaného člověka, potřebujem někoho na rozmělnění atmosféry :D.

Sometimes it's hard to tell

2009-05-29T18:39:00.000+02:00

Depeche Mode - Suffer Well

Where were you when I fell from grace
Frozen heart, an empty space
Something's changing, it's in your eyes
Please don't speak, you'll only lie
I found treasure not where I thought
Peace of mind can't be bought
Still I believe

I just hang on
Suffer well
Sometimes it's hard
It's hard to tell

An angel led me when I was blind
I said take me back, I've changed my mind
Now I believe
From the blackest room, I was torn
You called my name, our love was born
So I believe

I just hang on
Suffer well
Sometimes it's hard
It's hard to tell

I just hang on
Suffer well
Sometimes it's hard
So hard to tell

Two hundred

2009-05-21T21:23:00.004+02:00

Ano, skutečně už píšu dvoustý příspěvek, i když to tu už hlavně v poslední době mělo namále. Niceméně zatímco kolem mně všichni blázní z maturity tak já jsem momentálně opojen úspěchem u praktické zkoušky, tím že jsem se dostal na VŠ a v neposlední řadě červeným vínem.
A tak zatímco tu poslechu skladby Shell Shock od New Order řeším tento nepříliš souvislý příspěvek, za což se omlouvám, tak bych si měl radši uvědomit že za chvilku to budu já kdo tady bude šílet.
Ale tak chce to klid, že jo, proč si neužít tento záchvat optimismu a vitalismu, když je to možná za dlouhou dobu naposled:). Podle neomylného Facebooku se prý v mých očích zrcadlí smutek, ale minimálně v tomto okamžiku to určitě neplatí.
Calm down people! Tu maturitu nějak prostě dáme, dalo to před náma už několik milionů čechů, čechoslováků, a ?rakušáko-uheřanů? xD.
btw: New Order - Temptation my vylepšuje již tak hodně rozjařenou náladu :D
Vím že jste všichi teď moc nervózní tak snad vám tenhle jubilejní příspěvek trochu zvedne náladu, a zasmějete se přiopilému zytynkovi :).

...
And I still find it so hard
To say what I need to say
But I'm quite sure that you'll tell me
Just how I should feel today
(New Order - Blue Monday - International)

Hodně štěstí, držte se, učte se a mějte se ;)

P.S. - Blue Monday je stejně nejvíc oldskůl xD

Je toho zbytečně moc!

2009-05-17T14:07:00.004+02:00

Proč je toho tolik? A to je jenom literatura :(

ehm..."příjímačky"

2009-05-13T12:11:00.005+02:00

Tak dneska ráno jsem "vyjímečně" nešel na posledních pár dní školy a místo toho jsem zamířil na MZLU dělat přijímačky na fakultu Ekonomiky. No spíš sem se přišel podívat na přijímačky z Ekonomiky. Ale nepředbíhejme.
Nejdřív jsem ráno oprášil Boba, že si dneska uděláme hezkej den, pojedu pro benzín, pak se chvilku projet a pak na přijímačky. Dojdu k autu a skontroluju provozní náplně a pak si všimnu že mě nějaký (sprosté slovo) vzal gumičku z levýho stěrače. Naštěstí jsem měl náhradní tak sem ji tam dal. Jenže ten (sprosté slovo) mi sebral takovou tu kovovou drážku ve které je ta gumička, takže ta se teďka při stítání vlní a to sklo akorát tak šudlá, prostě stírací efekt nulový. Nasírací efekt stoprocentní.
No nic, tak jsem jel natankovat, pěkně sem se projel, těšil jsem se že si pěkně zaparkuju před areálem ale moc sem se spletl protože jsem zaparkoval až u vily Tugendhat. Ono taky nebylo kam zaparkovat díky tomu že slovenští spoluobčania sa rozhodoli študovať v Českej republike takže tam bolo naozaj málo miest. Já jim to neberu, jenom by mohli jezdit radši vlakem, já to mám strašně daleko a pak nemámkde parkovat xD.

Pak jsem potkal Lukina kterej se vracel z ranního termínu zkoušek. Byl tak hodnej že mi půjčil kalkulačku kterou jsem zamozřejmě zapomněl.
V deset mně měli začít tety, než nás všechny legitimovali stáli jsme asi tak 40 minut ve froně takže sme začali asi 10:15. Za tu dobu stání ve froně jsem teď navoněn všemi dámskými parfémy, protože těch tam byla drtivá většina, bylo tam aji pár borců a pár "borců", kteří taky vypadali že používají dámskou kosmetiku.
No nebudu to napínat, na matiku sme měli padesát minut, mě by jich stačilo asi tak patnáct. Každopádně výsledek z matiky není záporný a je dokonce dvoumístný, ale i tak je to ostuda. Díky bohu že z ní nematuruju. Anglina naštěstí dopadla podstatně lépe.
Ale ta (sprosté slovo) gumička mě fakt (sprosté slovo)!
Dobrou chuť, jdu jíst :).

Tišnov, inlajny, letiště, Le Big Mac, Springsteen, Heineken a moc vodáren

2009-05-04T21:16:00.004+02:00

Pokud sem rychle něco nenapíšu tak to tu opět brzo umře, takže směle do toho!
Tak za prvé nebudu psát nic o škole.
Nebudu psát ani o jiných věcech, který by měly nejspíš zůstat utajeny.
Čím začít? Možná tím že sobotní večer se dá strávit i výletem do Tišnova a zpátky, přičemž vlastně nebudete vědět proč jste tam jeli. A možná pak najdete na ulici nějakou kulatou věc a možná s tou věcí a ostatníma lidma pojedete hrát fotbal na letiště v jednu v noci noční linkou. A možná budete mít dost rozumu a dělat to nebudete. A možná vám to připomíná tu dementní reklamu na minerálku.
Zcela upřímně uznávám že píšu sračky jenom abych něco napsal. Jenom tak.
Pokud vás nezaujal nápad s letištěm tak je tu další tip na večer.
2 x Staropramen světlý (sklo)
1 x Staropramen světlý (plech)
1 x Stella Artois (plech)
--------------------------------- vychladit
Big Mac menu
-----------------------
= cca 200 CZK
+ několik cest na hajzl

V ne příliš vzdálené budoucnosti jsem taky na bruslích (se Stybíkem, který na mě navzdory mým výhružkám odmítal čekat a nasadil vysoké tempo) projel nový úsek cyklostezky z Obřan do Bílovic a k mému překvapení bez zranění a snad i trvalých následků.

Pak jsem taky byl večer na "Párty" bylo to u Krakena a kromě mě tam byla ještě Marča a Honny.
Byl to fajn večer, akorát Springsteena teď nějakou dobu asi nebudu moct poslouchat. Taky jsem se tam stal samozvaným plničem vodárny ale setkalo se to celkem s příznivým ohlasem :).
Mějte se, a kvůli tomuto příspěvku který nemá vůbec žádnou kvalitu o tu nezatracujte!

...
Where angels sing
And spread their wings
My loves on high
You take me home
To glorys throne
By and by
(Depeche Mode - I Feel You - Songs of Faith and Devotion)

There’s something wrong with me

2009-04-20T13:31:00.007+02:00

Ahoj, tak jsem se zase celkem dlouho neozval, což se teď pokouším napravit. V tomto nehezkém období před nehezkou zkouškou.
Ano, první problém je maturita, u mě se teda o tomto problému spíš mluví než koná, ale očekávám že někdy příští týden by se mohlo moje svědomí vrátit z dovolené a zasednout společně s leností k jednacímu stolu. Maturitní vysvědčení bohužel automaticky nepřikládají k rodnému listu takže budu za měsíc muset předstírat že jsem se na tomto ústavu za 4 roky něco naučil. Anebo se za měsíc pokusit naučit to co bych měl umět za 4 roky. No stresující prostředí prý vede k lepším výkonům ale tahle varianta je moc drastická. Když už nic tak bych alespoň mohl pochytit nějaké základy.
Naše třída se teď dělí na dva tábory. Asi pět lidí se pravidelně drtí a vypracovává si otázky, zbylých 16 lidí si ty otázky od nich kopíruje a pořád si nemůže vzpomenout kolokátýho že maturujem. Hádejte do které patřím já.
Ale tak nic ještě není ztraceno. Jestli opravdu odmaturuju tak se ožeru jak prase, vím že to není nijak inovativní myšlenka ale nic příhodnějšího mě asi nenapadá.
No potom mám taky 13.5. přijímačky na VŠ, pomalu si ani nevzpomínám z čeho je dělám xD.
Taky by mě zajímalo kde vezmu peníze na permici, která mně trošičku podražila (asi o 160 %) a to je asi tak vše.
Právě teď sjíždím nový cédéčko Depešáků.

No a tady je roztomilej videoklip k takové pěkné písničce z toho alba s moc optimistickým textem :).

Již brzy

2009-04-12T17:54:00.002+02:00

...no tak po dlouhodobějším naléhání okolí si myslím že se blíží doba, kdy sem zas něco napíšu :D

Ill

2009-01-31T22:43:00.002+01:00

Zdravím, tento týden byl o ničem. Byl ještě spíš horší. Ve čtvrtek sem se probudil o půl třetí ráno a chtělo se mi zvracet, to se opakovalo ještě několikrát a po bezesné noci jsem ráno naměřil 38°C. Takže místo abych si ve čtvrtek šel v klidu pro vysvědčení tak sem strávil volný dny v posteli. Ale teď už je to zas vypadá dobře tak uvidíme. Beztak to mám z těch hokejů, je tam zima, plno lidí atd. No ale už teď se nemůžu dočkat play-off protože to letos vypadá opravdu nadějně :). Ale asi nejvíc mě mrzí že jsem ve čtvrtek přišel o "oslavu vysvědčení" nnaší třídy, protože co jsem slyšel tak to bylo moc dobrý, snad příště:)

Back again

2009-01-23T21:48:00.003+01:00

Tak sem nějak dostal chuť sem zase po dlouhé době něco napsat. Upřímně: myslel jsem že to tu dám k ledu, ale opět sem dnes večer dostal huť se tady v tom trochu povrtat :).
Vzhledem k tomu že je to první příspěvek v novém roce tak bych asi měl i velmi krátce zhodnotit i rok minulý. Moc si toho nepamatuju, ale zkusím to.
V březnu mě bylo osmnáct, udělal sem si řidičák (na potřetí dokonce i C1), koupil si škodovku která teď mrzne na parkovisku, v létě sem měsíc dělal v Bílovicích na stavbě, větší část s Pirgem a za utržené peníze jsem si koupil permici na kometu. Kam se poděl ten zbytek peněz by mě moc zajímalo ( téměř jistě chlast, žrádlo a žrádlo pro auto). Léto bylo moc fajn, ale na podzim se všechno nějak začalo srát :(. Ale po všech kauzách a běhání po magistrátech a policii nakonec škodovka dostala technickou, kvůli které sem musel nechat spravit zadní brzdy a vyměnit hadičky přívodu paliva, protože skrz starý se Special 91 efektivně rozstřikoval po motorovém prostoru a já nechtěl skonit s plamenama za prdelí :D. Stužkovák byl super, myslím že se všichni skvěle bavili a Lukinovi patří obrovský dík že to všechno zorganizoval. Mě dík nepatří protože sem slíbil že o něm napíšu článek a zkutek utek :/. Jinak konec roku se tvářil blbě ale pak to celkem šlo. No a teď tu sedím v očekávání lepších zítřků, které asi nebudou. Maturity se začínám děsit čím dál víc (hlavně praktické zkoušky), VŠ už mám vybraný tak snad i oni vyberou mě :D, přihlášky pošlu až dostanu vysvědčení za pololetí.
To je všechno co jsem asi měl na srdci, snad jen že minulý víkend mě čekalo pozitivní zjištění že i po dvou letech bez ledu si z toho bruslení pořád něco pamatuju :).

2009

2008-12-31T13:00:00.008+01:00

Šťastný nový rok 2009!

Vánoce

2008-12-23T19:08:00.004+01:00

Přeji všem krásné Vánoce :)

Stužkovák obrazem

2008-12-22T12:52:00.004+01:00

Celý večer lze vystihnout tímto jediným fotem, ale já se ho později pokusím vystihnout i článkem.

Párty jede :D

Další fotky ZDE

Šáde je doma

2008-12-02T13:56:00.003+01:00

Ano konečně, šádeska je doma a má platnou STK. Volejte sláva a tři dny se radujte :D.

seru nato...

2008-11-28T21:35:00.002+01:00

vážně nemám chuť, náladu ani nápad ani motivaci sem cokoliv dalšího psát
stejně na mě všichni kašlou nebo sem jim pro srandu
dneska třeba se mí skvělý spolužáci bavili tím že mě schovali baťoh, člověk by od dospělých lidí se kterýma ze zná už 4 roky očekával alespoň trochu respektu
jinak se mám skvěle, je pátek večer a já asi opět stejně jako minulý a předminulý týden strávím doma sezením na prdeli, protože se mi nikdo neozve a když já někomu píšu tak buď nemůže, nebo se ani neobtěžuje odpovědět, proč taky
nechci sem psát nějaký ublíženecký kecy jak na mě všichni serou, ale jestli to tak zní tak to tak možná je, možná jsem si vybral špatný lidi, možná jsem si idiotsky myslel že...ale vždyť to je úplně jedno
já určitě nejsem nijak skvělej člověk a nejsem na to hůř než jiný lidi, jenom sem chtěl říst že očekávat od někoho něco, nebo dokonce po někom něco chtím je pitomost
ale tak co lbostma se člověk učí, tak snad se ted naučím vykašlat se na lidi věřit sám sobě

tohle je nejspíš poslední příspěvek takže si ho prosím račte pořádně vychutnat
sbohem

Zpět k Francii - výstava Taxíků

2008-11-07T20:52:00.006+01:00

Tentokrát naposledy se vracím zpět ke "stáži" ve Francii. Jestli se chcete dozvědět jaké nejrůznější taxíky jezdili nebo jezdí v různých koutech světa tak si pohlédněte slideshow. Pokud chcete můžete si celou prezentaci stáhnout v sekci downloads.
Tuto prezentaci jsem vytvořil opět s Lukinovou pomocí, takže mu opět patří velký dík. Tato prezentace vznikla za účelem představení projektu jihomoravskému krajskému úřadu.

Downloads

2008-11-07T20:20:00.002+01:00

Moje tvorba
(básničky a povídky)

Best of Zytyn

Mapa do OTTD
(ostrov Nauru)

Nauru

Prezentace
(historická TAXI)

Prezentace

Škaredý podzim

2008-11-01T18:28:00.005+01:00

Tak je tu zas podzim. Listopad. Období celkem nudné plné mizerných nálad a ještě mizernějšího počasí.
Teďka byly podzimní prázdniny, jediná věc co z nich stojí za zmínku je "akce" z minulé soboty, kdy naši odjeli pryč a já už nechtěl trávit další noc čuměním do komplu a tak sem pozval Toma a Kláru. Vypili jsme pár alkoholických drinků, snědli chipsy a pizzu, já se spálil o plech, pustili jsme si Pulp Fiction který jsme všichni kromě Klárky viděli asi xkrát a příjemně jsme se bavili. Po několika panácích už mi přišlo že Pulp Fiction vidím po prvé...
Po několika dalších panácích můj žaludek začal protestovat a tak k mému velkému překvapení jsem se musel odebrat na WC. Ale přitom mě bylo fajn, zajímavý jak člověka zradí vlastní tělo, to od něho bylo fakt hnusný. Ale nutno říct že pak mě bylo zase dobře, co si teda pamatuju..
Ráno mě probudila skupina Rage Against the Machine která ve svém songu důrazně řvala WAKE UP!...náhoda?!? Dalších deset minut mi trvalo zjistit odkud to hraje. Bylo to z mé MP3 ale absolutně netuším kdo a kdy to pustil. Co si pamatuju tak to byla celkem fajn akce, takový neplánovaný věci jsou nej, protože když to nečekáte nejste naštvaní že to pak nevyjde. Víc takových akcí.
Teď sem si vzpomněl že na minulé takové akci jsme pár lidem zkazil večer za což se ještě jednou omlouvám...a zdravím Honnyho :).
Ve středu jsem byl zas asi po roce na kontrole na kardiologii, dostal jsem zase Holtera, což jsem si vyložil jako dostatečný důvod na to se ve čtvrtek vykašlat na školu. Byl jsem s tím i na hokeji a nerozbil jsem to...úspěch. Pak jsem to měl přes noc, to byla hrozná noc, hodina spánku a pak probuzní na minuty kdy mě to drtilo ruku, to se opakovalo asi 6x až do rána. Ráno sem ho šel vráti, doktor si přečetl záznamy o měření a řekl mě že mám zcela normální tlak a že už nemusím chodit, normálně mě vyhodil ale mám radost :).

Zpět k Francii - Paříž a Versailles

2008-10-25T13:43:00.009+02:00

Vzhledem k tomu že o cestě do Francie jsem vám nenapsal téměř nic, kromě fotek dovolím si to teď napravit. Autorem tohoto článku je můj spolužák a spolucestovatel do Francie, Lukáš.
Tento článek vznikl původně jako referát o naší cestě do Francie pro školu a úřad jihomoravského kraje a já jsem se ho tu s drobnými úpravami a Lukinovým laskavým svolením rozhodl publikovat. Takže pokud vás to zajímá přeji příjemné počtení.

Ve dnech 10.10. - 14. 10. 2008 bylo nejlepším studentům z nejlepších umožněno, především díky dotaci Jihomoravského kraje v rámci projektu DO SVĚTA 2008, navštívit Mezinárodní autosalon v Paříži – MONDIAL DE L’AUTOMOBILE 2008. Jako zprostředkovatel této cesty byla vybrána cestovní kancelář GO SERVICE. Zájezd se samozřejmě netýkal jenom návštěvy autosalonu, ale i prohlídky historické části města Méty s nádhernou gotickou katedrálou Saint-Etienne, procházky Paříží a v poslední řadě zastávky u gotické katedrály v Remeši, kde byli korunování francouzští králové.
V Paříži jsme navštívili nespočet památek a zajímavých míst, takže jsem vybral jen ty, pro mě, nejzajímavější a nejatraktivnější.
Jako první nemůže být nic jiného než Eiffelova věž - La Tour Eiffel.

Je to 324 metrů vysoká železná nýtovaná konstrukce, která se nachází na Champ de Mars na levém břehu řeky Seiny. Má celkem 1652 schodů a váží 7 tun. Navrhl ji Gustav Eiffel na počest 100. výročí Velké francouzské revoluce a Světové výstavy v roce 1889. Tuto „Železnou dámu“ navštíví ročně přibližně 6 milionů lidí.

Další, turisty velmi navštěvovanou, památkou je zámek ve Versailles - Château de Versailles. Vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii. Symbol absolutistické monarchie. Na budování feudálního zámku se podílelo asi 30 000 lidí a celá přestavba, z původně malého loveckého zámečku, trvala 50 let. Součástí tohoto 680 m dlouhého zámku jsou i zámecké zahrady, které zabírají plochu 100 hektarů.

Za zmínku stojí i Vítězný oblouk - Arc de Triomphe. Byl postaven na žádost Napoleona Bonaparteho, jako znak jeho moci a vítězství v bitvách. Byl vybudován v letech 1806-1836 a nachází se uprostřed náměstí Charlese de Gaulla - Place de l'Étoile na západním konci slavného pařížského bulváru Avenue des Champs-Elysées. Je přes 51 metrů vysoký a 45 metrů široký. Samozřejmě jsme nemohli vynechat při návštěvě Paříže muzeum Louvre, kde je k vidění tak slavná a tajemstvími proslulá MONA LISA – LA JOCONDE od Leonarda da Vinciho a mnoho dalších zajímavých obrazů od známých autorů. Rovněž je v Louvru možnost navštívit například sbírky Evropského sochařství, Starověké památky Řeků, Římanů a Etrusků nebo Orientální umění - Blízký východ, Mezopotámie, Írán, Indie.

Poslední dvě památky, o kterých se zde zmíním jsou baziliky Sacre Coeur a Notre Dame. Basilique du Sacré-Cœur, kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova je římskokatolický kostel na návrší Montmartre v nejvyšším bodu Paříže. Jedná se o zvláštní druh slohu. Základní kámen byl položen v roce 1875 a bohoslužby byly zahájeny v roce 1919. Katedrála Notre Dame – Chrám Matky Boží je symbol Paříže a jedna s nejvýznamnějších sakrální staveb rané gotiky. Stavba byla zahájena v roce 1163 pařížským biskupem Mauricem de Sullym a byla dokončena v roce 1345.
V roce 1430 zde byl korunován Jindřich VI. a v roce 1559 Marie Stuartovna.

Pokračování příště...
(Napsal: Lukinho, edit a fotky: Zytyn)

grrrrrrr!!!

2008-10-24T22:50:00.002+02:00

Neexistuje asi příjemnější chvíle než když vám uprostřed rozdělané práce naskočí BSOD.
Díky Bille, tohle se ti opravdu moc povedlo.

P.S. - A asi mě umřela Miranda :(

Calm down people, it's just a little lie...

2008-10-18T23:41:00.006+02:00

Dave Gahan - A Little Lie

That time has passed
Some things that never really last
We've come undone
To me you'll always be the one

Calm down people
It's just a little lie
You know it doesn't mean nothing
And I realize you could be right

Calm down people
It's just a little lie
You know it doesn't mean nothing
And I realize you could be right

I walk alone
And you know I never felt at home
I'm so hard to please
And I have everything I need

Oh, calm down people
It's just a little lie
You know it doesn't mean nothing
And I realize you could be right

Oh, calm down people
It's just a little lie
You know it doesn't mean nothing
And I realize you could be right

From France with love

2008-10-15T23:37:00.004+02:00

Tak včera jsem se vrátil z Francie, bylo to tam moc fajn :). Akorát od té doby skoro vůbec nestíhám, školu, plány, apod. Máte štěstí že maturitní otázku o Karlu Čapkovi jsem našel v komplu zpracovanou už z dřívějška, jinak bych sem teď asi nepsal. Ale fotky sem Vám připravit stihl, snažil jsem se z 586 vybrat ty nejzdařilejší, tak se mrkněte.

FOTKY

A co se mně ve Francii líbilo nejvíc? No samozřejmě Louvre byl nádhernej, Eiffelovka,La Défense ale mě se asi nejvíc líbily Francouzky :)

Metz, Paris et Chomutov

2008-10-04T10:16:00.003+02:00

Tak po různých tahanicích a podobných věcích konečně vyrážím v pátek do Francie, konkrétně do Mét a do Paříže. Hlavním programem bude Pařížský autosalon a památky, po příjezdu budu muset zpracovat nějaký pojednání na téma co automobilky na této výstavě představily, ale to nevadí. Těším se celkem dost, přece jen už je to nějakej pátek co sem byl v Paříži naposledy (konkrétně asi 5 nebo 6 let), určitě se budu snažit udělat spoustu fotek ;), jede se mnou ještě Lukinho a vracíme se až v úterý takže je to i celkem dobrá ulejvárna :D. Budu muset oprášit svoji chatrnou francouzštinu tak jsem zvědavej jak to dopadne no:).

Pár užitečných frází:

Je ne mène pas une vie saine, mais que puis-je faire. – Žiji velmi nezdravě, ale co mohu dělat.

Je voudrais être sûr que je n’ai pas une fracture de la jambe. – Chtěl bych mít jistotu, že nemám zlomenou nohu.

J‘ai une bouteille de whisky et deux cartouches de cigarettes. – Mám láhev whisky a dva kartony cigaret.

Une fois arrivé à la maison, je me suis rendu compte que la rasoir électrique ne marchait pas. – Až doma jsem zjistil, že holící strojek nefunguje.

Les deux équipes rament de toute leur force. – Oba týmy usilovně veslují.

Combien pèsent ces bananes? – Kolik váží tento trs banánů?

Mon aéroglisseur est plein d'anguilles. – Mé vznášedlo je plné úhořů.

Dneska se chystám opět na hokej, vyprodaný zápas s Chomutovem. Souboj dvou největších favoritů má být vyprodaný a taky se těším na super atmošku, a pak mám ještě někam jít, takže se vrátím asi až někdy (snad) brzo ráno :).

Dobrou

2008-09-23T21:30:00.003+02:00

Tak sem se dneska po dvou dnech vrátil z Prahy. Spal jsem dohromady za dva dny asi tak 3 a půl hodiny (počítám i mikrospánek v národním divadle), stál na dálnici do Brna v koloně, nachodil asi tisíc mil, půjčil foťák Páje páč sem neměl ani sílu fotit a projedl sem taky dost peněz. Teď se půjdu konečně vyspat protože jsem domů přijel asi tak před třema hodinama a zítra mám zas školu do půl pté takže ani nestihnu jet do Třebíče na hokej jak sem měl tajně v plánu :'(. Policajti se mě taky pořád neozvali kvůli tomu motoru, tak já vážně nevím na čem jsem. Ale tak měl sem se celkem fajn a do víkendu to snad zase nějak doklepu. A taky bych si mohl trochu zlepšit známky, nezačal jsem moc přesvědčivě.

P.S.: a žloutenku sem si taky snad z Prahy nedovezl.

Promiňte že otravuji

2008-09-13T20:55:00.004+02:00

Tak tu tak sedím v sobotu večer u komplu, nemám co dělat. V jsou nejspíš někde pryč. Poslouchám winamp (Ennio Morricone - Once upon a Time in the West) a jím večeři kterou jsem si vyrobil z nudlí a jakési houbové omáčky co byla v ledničce. Naši jsou pryč a já netuším co budu dělat, původně jsem chtěl někam jít ale nějak to nevyšlo jako v podstatě všechno v poslední době. Na film jsem se díval včera pochybuju že v televizi je něco koukatelnýho. Asi se půjdu oholit protože už celkem zarůstám vousem, ale hlavně to zabere nějaký čas protože představa že půjdu spát v devět hodin mě děsí. Tenhle příspěvek je jenom další ubrečená písnička o tom že život je někdy na hovno. To že sem píšu poslední dobou nějak často je spíš příznak toho že nemám moc věcí na práci, než toho že bych měl nějakou chuť sem psát....
Když se takhle mizerně cítím v září tak jak to se mnou bude proboha vypadat v zimě?!?

"Řečník má vyčerpat téma, nikoli posluchače."
sir Winston Churchill

Alone?

2008-09-10T22:41:00.002+02:00

Poslední dobou mám pocit že na mě skoro všichni kašlou.
Co jsem udělal?
Proč???
Dost mě to mrzí :(.

Hold On To Your Friends

2008-09-06T21:40:00.003+02:00

Morrissey - Hold On To Your Friends

A bond of trust
Has been abused
Something of value
May be lost
Give up your job
Squander your cash - be rash
Just hold on to your friends

There are more than enough
To fight and oppose
Why waste good time
Fighting the people you like
Who will fall defending your name
Oh, dont feel so ashamed
To have friends

But now you only call me
When youre feeling depressed
When you feel happy im
So far from your mind
My patience is stretched
My loyalty vexed
Oh, youre losing all of your friends

Hold on to your friends
Hold on to your friends
Resist - or move on
Be mad, be rash
Smoke and explode
Sell all of your clothes
Just bear in mind :
Oh, there just might come a time
When you need some friends

Srdeční záležitost

2008-09-05T17:58:00.008+02:00

Tak škola začala opravdu "výborně". Ve středu jsme dostali rozvrhy a kromě jedné středy za 14 dní máme pořád na sedmou. Co já, mě sice brzké vstávání zabíjí, ale co teprve spolužáci ze Znojma a tak podobně, no alespoň že končíváme celkem brzo až zase na vyjímku kdy máme káemko snad do půl šesté (omfg) a druhej den na 7 :), to bude náramná legrace.
To s tím Znojmem mi připomíná jednu moc příjemnou záležitost (každý komeťák ví o čem mluvím). Dodává to člověku naději že nikdy není nic ztraceno, to se v ono osudové úterý 2. září 2008 pro mě potvrdilo hned několikrát.
Jet na finále Tipsportcupu a vychutnat si tak jihomoravské derby v celkem přátelské ale bouřlivé atmosféře jsem měl v plánu už delší dobu. A tak jsem se domluvil s Pirgem a Ondrou, první jmenovaný sehnal auto a jelo se do Znojma. Jel bych klidně Bobem, ale nemám momentálně ani na benzín, ale už se to lepší :). Pájuška byla tak hodná že mi dokonce po telefonu zarezervovala vstupenky, což se mohlo ukázat jako veliká výhoda.
Po příjezdu do Znojma jsme si vystáli dlouhou kolonu způsobenou hádejtečím respektive kým :) a pak našli solidní místo k parkování. Policistů (píšu záměrně spisovnou formu protože mě překvapili vstřícností a chci je tímto pochválit) jsme se zeptali na cestu ke stadionu a těšili se na zápas (pro mě osobně například vrchol léta, páč dovolená u moře je sice hezká věc, ale po pár dnech mě rychle omrzí, prostě nejsem plážovej typ). Došli jsme na místo kde jsme si měli vyzvednout lístky, ale asi pět lidí před náma borec co je prodával oznámil že nemá lístky ani pro ty co je měli rezervovaný. Neptejte se mě k čemu jsou rezervace, po úterku nevím co tohle slovo znamená. Takže se tím pro nás rozpadl vesmír. Po asi čtvrthodině sebeobviňování, obviňování se navzájem, debatě na téma zkurvený Znojmo (to už není pravda :D) jsme si odhlasovali že místo aby jsme zevlovali s pětistovkou komeťáků před Hostan arénou a kupovali lístky od překupníků za pětinásobek původní ceny půjdeme radši do nejbližší hospody se dívat na zápas v TV. V hospě jsme pokecali s ostatníma co se nedostali dovnitř, dali pivo...
V pauze před druhou třetinou doběhl nějakej týpek že mají normálně otevřený dveře, nehlídají vstup a že se tam v pohodě dostaneme. Dostali jsme se tam v pohodě a zadarmo (první zázrak onoho dne). V kotli hostů se nedalo hnout, kotlem hostů rozumněj 3/4 tadionu vyhrazený pro fanoušky Brna. Není se čemu divit když fanklub vypravil 13 autobusů a spoustu lidí dojelo autama. Sdělovací prostředky se různí a počet Brňáků uvádějí 2 až 3 tiíce z celkové kapacity 5500, která byla kvůli bezpečnostním složkám o něco snížená.
Po druhé třetině to bylo 4:2 pro domácí Znojemské Orly ale asi nikdo nepředpokládal že by tomu mělo být jinak protože přecejenom Znojmo hraje Extraligu a kometa ligu první. Ale nikdo nevypadal zklamaně, 3000 lidí si prostě přijelo z Brna zafandit a vytvořit famózní atmosféru na kterou budou ve Znojmě ještě moc dlouho vzpomínat, ale i domácí fans byli slyšet nad poměry ať zase nejsem moc zaujatej. Před třetí třetinou se mě Pirg zeptal jaká je šance že dáme dva rychlý góly, řekl sem mu že velmi velmi malá.
Michal Černý v čase 40:41 a Tomáš Klimt v čase 43:00 rovných mě usvědčili z omylu, a najednoou tu byla víra. V sektoru Komety vypuklo šílená radost. A najednou tu byla víra, ta ještě posílila po přečkaném oslabení 5 na 3. Osudový okamžik přišel v čase 49:20 kdy Petr Polodna zády k brance dorazil za Trvaje Kostourkovu střelu. V sektoru Komety, ale blbost prostě skoro na celým stadecu vypukla anarchie. Modrobílé peklo. Pak asi 30 vteřin před koncem Saša Hylák chytil 100% šanci Znojma a pak už se jen slavilo, Kometa Brno vyhrála Tipsport cup což je sice takový podřadný pohár ale první pohár pro Brno snad po 50ti letech. Nakonec jsem byl i na ledové ploše a na onen pohár si sáhl. Heč :). A pak už se dlouhý had aut vydal zpět do štatlu.
Za ten den jsem prožil snad všechny druhy emocí, Vy to asi nebudete chápat, ale Kometa je prostě moje Srdeční záležitost! (ale nejen ona samozřejmě)
tímto příspěvkem jsem taky chtěl říct že téměř nikdy není vše ztraceno a taky bych chtěl říct že nemá cenu se donekonečna zabývat minulostí, je potřeba žít přítomností a budoucností a né se neustále zabývat uplynulými věcmi. Ale občas si zavzpomínat není špatné. Můj osobní názor.
Jestli jste dospěli až sem a přečetli to celé tak vám děkuji a vážím si toho a pasuju Vás na věrné čtenáře.

Kdyby jste měli chuť tak tady je záznam celého zápasu, 3. třetina však bohatě postačí:).

Like a Rapid

2008-09-01T13:27:00.005+02:00

Tak dneska mě Lukinho dovezl golu a já si konečně mohl přidělat nový volant z Rapida, kterej sem měl už od minulýho týdne za sedačkama, pásy si tam asi ještě chvíli pobudou. Lepší oslava 1. školního dne mě nenapadla :). Jo a na takovou častou frekvenci příspěvků si nezvykejte :D.

stará verze
nová verze
celkový pohled

Jinak první den ve škole nám řekli akorýt dobrý den, jak to bude probíhat a jak to bude strašně těžký a nashledanou, trvalo to asi 30 minut. Vůbec se tam netěším, byl sem tam chvilku a už tam nechci :P.

Bylo to celkem fajn

2008-08-31T14:35:00.004+02:00

Tak prázdniny už definitivně končí a blíží se mi maturitní ročník. Předchozí tři roky na škole utekly jako voda a já ani nechci přemýšlet o tom jak uteče tenhle. Nedá se nic dělat, holt to musím nějak ustát :).
Tenhle týden patřil mezi ty zajímavý, nejdřív sem s Krakenem vyrazil na Poděbradovu do vrakálu a sehnal sem konečně navíjecí pásy a volant z Rapida. Ale bylo to drahý, teď je mám vzadu za sedačkama. Volant tam přidělám snad v pondělí, Lukin slíbil že se staí a vezme gola sadu, jinak to tam nemám šanci dát. Pásy už taky vím jak tam přidělat, akorát tam musím vyvrtat díry, páč starý 120 je tam ještě nemají. Soudruzi z AZNP Mladá Boleslav je tam pouze naznačili a s vrtáním už se bohužel neobtěžovali. Když se to tak vezme tak už mi chybí jenom sedačky s opěrkama, ale tuhle investici budu muset ještě odložit. Teď mě čeká technická, ale ještě předtím půjde šádeska na výměnu brzdových čelistí, seřízení ručky apod. Mám doporučenýho nějakýho chláka v Komíně tak uvidíme, snad to všechno dobře dopadne :).
Ve čtvrtek sem jel s Krakenem a jeho tatínkem do Ejpoic u Rokycan pro jeho vytouženou Škodu Rapid 130. Až na drobnosti vypadá skvěle a byla to určitě výhodná koupě, navíc sem byl mile překvapen jízdními vlastnostmi (první škodovka co něco předjede a na 4 do kopca ještě zrychluje). Taky mám novej Hardisk páč na ten starej se už opravdu nic nevešlo, počítám že než zaplním 500 GB tak to snad chvilku potrvá.
Zítra máme mít školu na dvanáctou, tak se celkem těším že uvidím lidi co sem 2 ěsíce neviděl až na vyjímky. Kuba mi například jednou večer zcela neočekávaně přivezl brusle na led který sem mu půjčil v listopadu a už sem ani nevěděl že je má a s lukinem sem byl v sobotu na pivě a on chudák musel z města pěšky dom páč mu nejel rozjezd xD.
Jinak se mám celkem fajn, ale občas se naseru kvůli úplným blbostem, ale budu se snažit se polepšit :).

Sebekritika

2008-08-22T21:09:00.001+02:00

Tak sem se těšil že si něco přečtu, ale ten blbec Zytyn sem pořád nic nenapsal!

Pěkně prase!

2008-08-15T19:52:00.002+02:00

Od středy se válím doma a nechodím do práce, důvodem je že sem byl celkem nachlazenej a kašlal sem (hlavně na práci). Teď už je to skoro OK ale proč to hrotit že? Však víme :).
Dneska byl zajímavej den, nejdřív sem jel bábi na oběd (bohužel MHD, kdo má furt platit benzín) a do trolejáku nastoupila na Konečňáků skupinka asi 10ti Maďarů co tou jejich hatmatilkou řvala přez celej trolejbus a já ve sluchátkách skoro neslyšel Led Zeppelin.
Hlavní událost dne to ale nebyla. Vesele si stojím na přechodu na křižovatce Merhautky s Provazníkovou, prohlížím si nový modrý pětkový bávo s pražskou SPZ co se chystá odbočit doleva směrem k Tomkáči. Zrovinka začínalo pršet a řidič chtěl asi všechny okouzlit tím jaký to má stroj a přidal moc plynu. Moc plynu + mokrá vozovka + zatáčka + náhon na zadek = ukázková 180°. Nikdo tam nestál, nikdo tam nejel, nic nerozbil. S mým památným smykem se šáde se můžu jít zahrabat, dneska sem viděl jak se to dělá v hlavním městě :D. Za zmínku stojí jen to že to bylo shodou okolností na stejné ulici jenom o 2 křižovatky dál.

But It's could be good

2008-08-08T11:29:00.002+02:00

Tak jsem se někdy v minulých nech vrátil z dovolené a už jsem si stačil vyslechnout že vypadám jak negr :). Měl jsem se celkem fajn, ale kdyby bylo o něco chladněji tak bych se nezlobil, zkuste si spát v 30ti stupňových vedrech. Mám v hlavě pár povídek co mě tam napadly, takže možná vás po dlouhé době opět obohatím vlastní tvorbou :), to jste rádi že?:D
Jinak mám se teď celkem fajn (díky za optání :)), ani nevím proč se mám fajn a to je právě fajn.
Co už je míň fajn je suma kterou jsem přes prázdniny "investoval" do alkoholu a podobných zlozvyků. Dalo by se říct že prázdniny jsem pojal tak trochu jako oslavu mládí a života. Tak například jsem byl včera s Pirgem v Tenkrát, vypili jsme každej 6 čtrnáctek (Baron Trenck), pokecali jsm o spoustě věcí a probírali jsme takový věci jako např.: Uniformy ruské armády za napoleonských válek, Zákon o ochraně majetku v USA, Vlakové spojení Brno - Ostrava, Krásy Beskyd, Město Chomutov a okolí a v neposlední řadě Kometa Brno, vděčné to téma :). A pak jsme šli domů, Pirg ale z nepochopitelných důvodů šest 14° piv nezvládl, já jsem to bral celkem z humorem, hlavně že mě nepoblil boty.
Další věc co je fajn je to že dneska po (asi) 5 nekonečných měsících uvidím Kometku v přípravném utkání s Popradem (Ahoj Kubo :D), Dneska v 18:00 v Rondu (možná naposledy), vstup je zdarma takže klidně dojděte :D.
Ještě je taky fajn to že škodovka má už konečně obě zrcátka. Nebudu to tady rozepisovat najdete to jinde, každopádně výlet do Kotvrdovic byl fajn :). Mimochodem taky mě nějakej čurák zasral (něčím) zadní sklo od šáde (na cizí auta se prostě nešahá), už je sice čistý, ale připomělo mi to scénku z Pulp Fiction.

Lance: Pořád jezdíš v tom malibu?
Vincent Vega: Ani nemluv... Víš co mi s ním nějakej parchant udělal?
Lance: Co?
Vincent Vega: Vobjel ho klíčem.
Lance: Ty vole! To je v hajzlu.
Vincent Vega: No to mi řikej. Tři roky je to schovaný, pak je to pět dnů venku a nějakej impotentní kripl se na to podepíše.
Lance: Já bych to rovnou zabíjel. Žádnej soud, žádná porota, rovnou na popravu.
Vincent Vega: Škoda, že jsem ho při tom nechytil... Dal bych cokoliv, kdybych ho mohl při tom chytit. Stálo by to za tu škodu, kdybych ho při tom mohl chytit.
Lance: Dobytek!
Vincent Vega: Co může bejt horší, než někomu ničit auťák. Na cizí auta se prostě nešahá.
Lance: To se nedělá.
Vincent Vega: To je proti pravidlům.

Možná že je fajn ještě něco dalšího (nebo něco fajn bude), ale mě už nic nenapadá.
Co není fajn je kvalita tohoto příspěvku, ale neberte ji moc v potaz, hlavě že tu zas je něco novýho ne?

It's No Good

2008-07-25T08:47:00.005+02:00

Depeche Mode - It's No Good

I'm going to take my time
I have all the time in the world
To make you mine
It is written in the stars above
The gods decree
You'll be right here by my side
Right next to me
You can run, but you cannot hide

Don't say you want me
Don't say you need me
Don't say you love me
It's understood
Don't say you're happy
Out there without me
I know you can't be
'cause it's no good

I'll be fine
I'll be waiting patiently
Till you see the signs
And come running to my open arms
When will you realise
Do we have to wait till our worlds collide
Open up your eyes
You can't turn back the tide

Don't say you want me
Don't say you need me
Don't say you love me
It's understood
Don't say you're happy
Out there without me
I know you can't be
'cause it's no good

I'm going to take my time
I have all the time in the world
To make you mine
It is written in the stars above

Don't say you want me
Don't say you need me
Don't say you love me
It's understood
Don't say you're happy
Out there without me
I know you can't be
'cause it's no good

Před odjezdem

2008-07-24T13:51:00.002+02:00

Před odjezdem na dovolenou jsem chtěl napsat dlouhý, opravdu dlouhý příspěvek a v něm shrnout uplynulé zážitky kterých bylo fakt moc. Ale pochybuju že se mi to teď podaří nebo že to stihnu, takže snad až po návratu, to jest asi 7.srpna. Zatím si užívejte prázdniny, ať už pracovně nebo rekreačně, já se pak někdy zase ozvu ;).

Na beton

2008-07-16T19:50:00.002+02:00

Včera jsme v práci betonovali, celkem tři místnosti. Kdybych spočítal dohromady váhu všech pytlů cementu co mě prošli rukama (jeden má 40 kg) tak by to něco přes tunu dalo. Au, bolí mě ručičky ;(. Dnešek taky celkem zápřah, ale bylo to přece jenom víc v klídku oproti včerejšku. Do víkendu to už nějak doklepu a potom už jenom v pondělí a ve čtvrtek, mezitím mi začne období dovolených :D.
Tak práci a míru zdar a čest pracující třídě xD.

Vzestupy a pády pana Zytyna (rozhovor)

2008-07-12T22:43:00.005+02:00

Co vás donutilo napsat tento článek?
Já nevím, asi pocit vnitřní prázdnoty, aby to znělo vznešeně, anebo nálada sobotního večera po veliké bouřce.

Tu bouřku jste myslel doslovně nebo obrazně?
No asi doslovně, protože tady fakt hodně pršelo.

A to nemáte v sobotní večer nic lepšího na práci než psát takovéto pitomé rozhovory se svým svědomím a poslouchat u toho Depeche Mode?
No vypadá to že ne, jinak bych se svým svědomím čas neztrácel.

Pěkně děkuju, abyste toho ale brzo nelitoval!
Já to tak nemyslel, já si vás vážím milé Svědomí.

Nemyslíte si že by tento blog oživila spíše nějaká povídka? Naposledy jste se něco pokoušel vytvořit před víc než rokem, pověsti o vaší lenosti nelhali.
(Úsměv) Tak možná bych pár nápadů měl, ale nezdá se mi to až tak dobré bych tím obtěžoval věrné návštěvníky tohoto místa, ale je pravda že už jsem opravdu dlouho nenapsal ani řádku.

To přece nemůže být tak těžké, osobně si myslím že už jen události za posledních 14 dní by vydali na knihu.
To by možná vydali, taky jsem je sem chtěl v naprostém rozčilení napsat, měl jsem jako už několikrát ve stavu opravdového rozhořčení, vzteku a zklamání příspěvek dokonale vymyšlený, ale nakonec jsem se vždy rozhodl ho nepublikovat.

A proč, lidi si na takové věci potrpí, určitě je to zajímavější než číst o tom jak vám kvůli netěsnosti dveří u spolujezdce zatíká do škodovky.
V některých případech by to mohlo určitým lidem ublížit a konkrétně v tom posledním případě jsem usoudil že je lepší se na to prostě vykašlat, niceméně dotyčná osoba u mě opravdu hodně klesla.

Takový je život, jednou jste dole jednou nahoře.
To je pravda, ale takhle rychle jsem co si pomatuju nikdy nikoho neodsoudil, prostě to co udělal nebo spíš neudělal, to mu nezapomenu.

Dobře, zpátky ke škodovce. Pořád jezdí?
No tak na pojízdnost si stěžovat nemůžu, ale i tak jsem si sní užil spoustu "zábavy".

Myslíte tu historku s tím víčkem od nádrže?
Přesně tu. A vidíte, opět jsme u toho "osobního žebříčku" nebo jak bych to nazval, jelikož když kvůli vám někdo jede zbytečně do nějaké díry za Brno aby vám pomohl i když mu řeknete že netušíte jak by vám mohl pomoct tak vás to ohromě potěší a vynahradí to výše popisované zklamání. Bylo to prostě takové příjemné překvapení, jenž jsem nečekal. A když člověk vidí že existují i přátelé kteří se na něj nevykašlou tak to opravdu zvedne náladu.

Takže taková menší korekce toho "žebříčku"?
Nevím proč pořád řešíte ten žebříček, vždyť něco takového má asi každý ať si to připouští nebo ne. Ano skutečně to zamíchalo pořadím nebo jak to mám sakra říct. Někdo se propadl do sklepa, někdo si upevnil pozici a někdo postoupil, ale na čele jsou už delší dobu ti stejní lidé.

A kdopak?
To vám tady nebudu povídat, oni to určitě moc dobře vědí, myslím že lidé kterých si vážím to ví.

Nemůžete tam už konečně pustit něco jiného než DM?
Nevidím důvod, mimochodem slyšel jste už Black Celebration ve verzi naživo?

Asi jo, ale dávám přednost studiovým verzím, ale to je opravdu poslední písnička, potom tam musíte dát něco veselejšího!
Ta písnička není nějaká smutná, ale no tak dobře no. Nejste první člověk co mi tento týden vytýká že jsem sentimentální.

A nejste?
Jsem, a někdy až moc.A proto taky poslouchám takový songy.

No právě poslední dobou pořád dokola Dave Gahan - Saw Something, pořád mi to zní v uších.
...I saw something in your eyes...

Nechte už toho prosím!
OK, tenhle rozhovor se zvrhl v pitomost, asi půjdu spát.

Počkejte, já myslel že by třeba čtenáře zajímal rozhovor s tvůrcem tohoto blogu.
Tím si nejsem jist, ale pochybuju že by je zajímalo řešit můj playlist ve Winampu. Zase jste mi úplně pokazil náladu. Sbohem.

No tak tedy někdy příště nashledanou.

I saw something in your eyes ...

2008-07-07T20:52:00.004+02:00

Dave Gahan - Saw Something

After the storm
Had passed
I wondered how long
The break in the clouds would last
I saw something in your eyes
I'm sure
(Oh baby) I saw it
Something in your eyes
I wanted it for myself

I sit and I wait
And I stare
Still wishing for a divine intervention
To lift me from my chair

I saw something in your eyes
I'm sure
(Oh baby) I saw it
Something in your eyes

You and I have come so far
We've reached beyond the farthest star
Time and time and time again
I want you back
You were a friend
We can't pretend

I saw something in your eyes
I'm sure
(Oh baby) I saw it
Something in your eyes
I wanted it for myself

Trénuju na Tour de France :)

2008-07-03T20:14:00.005+02:00

Tento příspěvek mám v hlavě asi už nejméně tři dny, ale pořád jsem se nějak nemohl donutit ho publikovat.
Za prvé bych chtěl poznamenat že občas jsem nesnesitelnej a urážlivej , tím je řečeno vše. Teď už z veselejšího soudku.
Už od minulýho týdne pomáhám s rekonstrukcí domku v Bílovicích jednomu známýmu a souběžně šetřím na rádio do šádesky:), to je ono.

Tak tedy dojíždím každý den do Bílovic, práce docela makačka ale člověk si zvykne. Vzhledem k cenám ropy apod. jsem taky dostal nápad že do Bílovic budu jezdit na kole (tím že nejezdím škodovkou taky podstatně zmenšuju ozónovou díru, kdo se mnou někdy jel to potvrdí xD).
Tak teda ještě navíc jedu každý ráno o půl sedmé na kole do Bílovic a ve čtyři se vracím zpátky, a teď vám moji cestu trošku nastíním :D.
Mírmé stoupání k Bílovické benzince - technická pasáž serpentinami do Obřan - rychlá rovinka podél řeky do Maloměřic - a teď nejhorší úsek celé trasy: vysokohorská prémie Soběšická- rovinka Marie Majerové - spurt do cíle po Merhautce. Dávám to za 30 minut, je to rychlejší než busem a díky tomu skvělýmu semaforu se to časově vyrovná skoro i autu.
V úterý si tak jedu utahanej po víc než osmi hodinách tahání pytlů s cementem a buhví čím dalším na kole domů a už se psychicky připravuju na to že Soběšickou zase budu možná muset kousek trapně tlačit, protože moje zbídačené nohy mají po práci problémy aji na rovince. Bohužel, nenapadá mě jiné slovo :), šla po chodníku vedle mě taková hezká slečna že jsem si samozřejmě řekl že by bylo strašně trapný to před ní vzdát a radši udělám dojem tím že přes nepříznivé okolnosti prostě tu zatracenou Soběšickou vyšlapu. Soběšickou jsem opravdu zdárně vyšlapal ale potom jsem na Marie Majerové asi 10 minut střídavě popadal dech a kolaboval :), jaksi jsem se dostal domů ale táhnout kolo do schodů když jsem myslel že mě bolestí upadnou lýtka bylo za trest, a proto teď nějakou dobu budu jezdit autem nebo busem :).

Spark Crash

2008-06-18T19:50:00.003+02:00

Teď takové menší foto týdne, jedná se o auto jednoho dědy co dojíždí k nám do školy. I když to tak nevypadá, tak je Chevrolet Spark plně pojízdný, holt Amerika je Amerika :D.
"Dědo co se vám s tím stalo?"
"Najel do mě kamijón, mám to teprve dva týdny a už je to rozbitý."

I ty světla dokonce svítí xD

Zytyn - alkoholik a budižkničemu

2008-06-15T23:25:00.004+02:00

Tak teď jsem se před nějakou dobou dodíval na hrozně srandovní fotbal a měl jsem v plánu učit se na zítra češtinu, ale udělal jsem velkou chybu, sedl sem si ke komplu a pustil si winamp a tak sem si řekl že když už tu sedím, tak bych mohl napsat nějakej příspěvek. ten jsm stylově rozdělil na dvě části, část s názvem Alkoholik přibližuje moje matné vzpomínky na páteční večer a část Budižkničemu pojednává o tom co jsem udělal a neudělal jiného.

Alkoholik
Taky vám přijde trapný když někam s někým jdete a pak nevíte jak vás ti dotyční dopravili domů? Ne že by se mně to stávalo zas tak často, ale příjemný mi to nebylo, je totiž sakra rozdíl když jste kaša jenom vy a když všichni. Dopadlo to tak že to byla první možnost. Nutno dodat že mně ke stavu bujného veselí stačí poměrně malé množství alkoholu. Každopádně děkuji těm kteří mne odvedli domů, děkuji jim i za velice zábavný večer, alespoň z mé strany určitě a já jsem se jim o zábavu potom taky beztak postaral. Takže díky, ale Vy víte že bych pro Vás udělal to samé. Kolem třetí jsem přes problémy zdolal schodiště, došel domů, lehl si do předsíně na zem a počal jsem psát sms, po 15 minutách jsem se zvedl a šel spát, potom si pomatuju že jsem malinko blinkal :) apotom mě ráno vzbudil kocour, který mě kousal do ruky, potvora. Skoro celou sobotu mě bolela hlava a tak sem večer vyrazil na čerstvý vzduch, ale to už je jiný příběh :).

Budižkničemu
Měl jsem veliký plán, Lukin mi v pátek přinesl šroubky abych si mohl konečně přidělat zrcátka na schade, ale doteď jsou v kapse školního báglu, protože jsem na ně nějak zapomněl, ale zapomněl jsem na víc věcí to je ale fuk.
Ve čtvrtek jsme vyrazili umývat Krakenkovic škodovku a v pátek zase tu moji. Tomu předcházela návštěva Autostylu kde si Kraken kupoval vzduchovej filtr a svíčky a potom ještě v jednom malým obchůdku přední stěrky a mě udělala hroznou radost černá plechová krytka středovýho tunelu, takže už na mě nebudou koukat skrz tu prasklou plastovou dráty ruční brzdy. Stála mě lidových 20 Kč.
Jde to se mnou z kopce, ale snad se polepším :), ale moc na to nespoléhjte, vždyť mě znáte :).

Plnohodnotný příspěvek

2008-06-04T22:04:00.007+02:00

Už jsem dlouho nepsal co zajímavého se mi událo, takže se o to pokusím teď. Ani nevím čím začít tak snad tím že šáde konečně funguje téměř jako normální auto,. Začalo to tím že jsem s Lukinhem vyrazil nakoupit tyto věci: nový stěrače aji s nožkama, svíčky BRISK N15YC, brzdovou kapalinu a vložku do olejového filtru. Ještě jsem si koupil zrcátka ale tento příběh zatím happyendem neskončil tak si to nechám na později. Stěrače mi pomohl vyměnit Kraken, využil jsem jeho zápalu a nechal ho ještě vyměnit svíčky, seřídit volnoběh a spravit výstražný světla.

Věci na hraní

Jinak ve škole nic novýho, pořád v podstatě neděláme nic, písemky se střídají se suplováním kvůli maturitám. V pondělí jsme měli dokonce ředitelský volno a v úterý šli zadarmo na autotec, odnesl jsem si odtud nálepku od Besipu, která mi určitě zachrání život a vyslechl koncepci se kterou chce SAČR (v nějakým archivním článku je tato zkratka určitě vysvětlená) bojovat proti přestárlému vozovému parku v ČR. Já se jim vůbec nedivím, nechápu jak někdo může ještě dneska jezdit třeba ve stodváce xD.
Dneska jsme byli v Semále na bezpečnostní akci Besipu, odnesl jsem si z toho že i když budu jezdit opatrně tak mě stejně zabije ožralej osmnáctiletej borec bez řidičáku nebo na přechodu sejme motorkář. Potom jsem s Pirgem vyrazil koupit si permici na Kometu, přičemž nás stihla bouřka a my jsme překvapivě zmokli. Schovali jsme se do Vaňkovky kde jsem si alespoň koupil pantofle na léto k moři, což mi máti neustále zdůrazňovala. Potom jsme to zakončli v hospodě vedle Vaňkovky dvěma škopkama.
Měl jsem dneska jít na ohňostroj alenakonec jsem se musel omluvit protože už jsem z dneška nějak unavenej. Byl sem se Stybíkem na 2 (Flash Barrandov a Belgičani). V pondělí vzal Kraken do lužánek vodárnu, vyzvedl mě a Stybíka a jeli jsme do Lužánek. Večer jsme chtěli jít taky na ohňostroj ale když se ukázalo že skoro nikdo nemůže tak to padlo.

Stybík jako plážový kovboj xD a já

Určitě jsem ještě spoustu zajímavých věcí co se mi staly zapomněl.

...a za to byla smrt! xD

St. Germain

2008-05-31T18:09:00.006+02:00

St. Germain - Alabama Blues

St. Germain - Rose Rouge

Ludovic Navarre alias St. Germain

Nová vlna (nejen svěžesti)

2008-05-26T20:32:00.006+02:00

Občas vás ze stereotypů vyvedou věci které byste možná nečekali. Třeba velice překvapivá rozhodnutí některých lidí, rozhodnutí podle mě asi úplně správná. Já jsem udělal taky takovou menší revoluci, vyhodil jsem ze šáde ty odporný červený potahy a koupil si Wunder-Baum.
Ale vypuklo to zcela nevině, ostatně jako všechny velké revoluce. V sobotu mi kraken napsal že nemá co dělat a jelikož jsem taky neoplýval přemírou činnosti tak jsem s výletem souhlasil. Nakonec z toho byla 30ti kilometrová projížďka okolím Brna.

Paráda, stokrát lepší než prosedět odpoledne u komplu,. Celá ta akce se tak nějak protáhla do 3:30 v neděli ráno, ale proč ne! Akorát sem nevěřil že na Bašty chodí chlastat v noci tolik lidí.
Jakože mám teď celkem náladu pod psa tak vzpomínka na sobotu mě ji celkem rozjasnila :)

Troška adrenalinu

2008-05-15T20:32:00.007+02:00

Slovy očitého svědka:

...když blikla zelená, vyrazil jsem prudce, jak je mým zvykem, a zatočil jsem doleva, to co jsem ale potom uviděl ve zpětným zrcátku si budu pamatovat ještě dlouho. Zytynova šáde se smýkala z jedné strany na druhou, prostě jsem byl svědkem opravdu kvalitního neřízenýho přetáčivýho smyku. Na mokrých kolejích se to užovce nelíbilo a těžce jí ujela prdel, Zytyn to ale ustál a tak jsme se tomu nakonec všichni jen zasmáli....
Krakenek

Asi by to chtělo trošku vysvětlit. To jsem měl jednoho zpočátku slunečného dne v plánu provézt Pirga šádeskou. Když jsme vyjížděli tak trošku kapalo, postupně se ale počasí pořád horšilo. Byli jsme nuceni zastavit v Bílovicích na parkovišti protože jsem neviděl už opravdu zhola nic. Sklo zamlžený mokrý, stěrače na p.... Tak až déšť maličko polevil tak sme se vystřídali za volantem a vydali se zpět do Brna, s Krakenem sme si dali sraz na parkingu u tunýlku a plánovali tam trochu divočit, ale ani nepříznivé počasí neodradilo začínající řidiče tak sme to museli přerušit protože nebylo místo. Potom sme jeli do Tesca, ale to není tak zajímavý, mnohem zajímavější je smyk kterej sem chytil na Generála Píky na mokrých kolejích. No hrozná sranda, div že z toho nebyly hodiny. Tak rychle jsem s volantem doposavaď neručkoval :). Nakonec se povedlo škodovku nějakým způsobem zpacifikovat a my jsme včerejší zážitek mohli zapít U Čaliho, dosud sem tam nebyl ale je to celkem příjemnej podnik :). Teď si ze mě všeci dělají srandu že jsem drifter, ale to je ještě celkem dobrej konec příběhu. Konec dobý, včecko dobrý :).

Moje hundertzwanzig...

...a její kamarádka.

Čekejte...

2008-05-02T21:18:00.003+02:00

Tak už mám škodovku konečně přihlášenou na sebe. Na druhej pokus. O půl sedmé ráno jsem vstal, v sedm sem stál ve frontě před magistrátem, v osm otevřeli magistrát, o půl deváté jsem přišel na řadu. Dostal sem asi xx razítek a dali mě novej malej techničák, teď se to teda jmenuje "Osvědčení o registraci vozidla evropského společenstí" a je to tam napsáno ve všech jazycích EU (od portugalštiny po řečtinu), poslední dobou je všechno až moc evropský. Odcházel sem asi v devět a kapacita byla opět vyčerpána, takže radím: jděte tam o hodinu dřív než otevřou, kupte si Sport a stoupněte si do fronty a čekejte, čekejte, čekejte, čekejte, čekejte.....čekejte.....
A celá ta sranda mě stála 800,-.

Škoda 120 L

2008-04-24T14:48:00.005+02:00

Tak konečně oficiální představení :) :

Objem válců : 1174 cm3
Motor: 4dobý OHV
Výkon: 38,3 kW (52 koní)
Nejvyšší rychlost: 140 km/h
Celková hmotnost: 1275 kg
Rozměry (d, š, v) : 4160 x 1595 x 1400 mm

Kompromis

2008-04-21T20:12:00.006+02:00

Dlouho jsem přemýšlel, který obrázek mám vybrat na místo pruhu pod nadpisem a nemohl se rozhodnout. Nakonec jsem to vyřešil šalamounsky. Když si ho podrobněji prohlédnete určitě na to přijdete ;).

A Pain That I’m Used To

2008-04-20T14:46:00.003+02:00

Depeche Mode - A Pain That I’m Used To

I'm not sure what I'm looking for anymore
I just know that I'm harder to console
I don't see
who I'm trying to be instead of me
But the key is a question of control

Can you say
what you're trying to play anyway
I just pay
while you're breaking all the rules
All the signs
that I find have been underlined
Devils thrive
on the drive that is fueled

All this running around,
well it's getting me down
Just give me
a pain that I'm used to
I don't need to believe
all the dreams you conceive
You just need to achieve
something that rings true

There's a hole in your soul
like an animal
With no conscience,
repentance, oh no
Close your eyes,
pay the price for your paradise
Devils feed on the seeds of the soul

I can't conceal what I feel,
what I know is real
No mistaking the faking,
I care
With a prayer in the air
I will leave it there
On a note full of hope not despair

All this running around,
well it's getting me down
Just give me
a pain that I'm used to
I don't need to believe
all the dreams you conceive
You just need to achieve
something that rings true

Invisible

2008-04-18T20:13:00.002+02:00

Vidíte ten modrej pruh na záhlaví stránky? Právě že nevidíte, a to mě celkem sere, před nedávnem tam ještě byl a teď najednou z ničeho nic zmizel. Samozřejmě že bych asi věděl jak to spravit, ale myslíte si že se mě to chce dělat? Samozřejmě že nechce, možná časem. To mám beztak za to jak to tady zanedbávám. Tak abych to napravil tak se pokusím něco vytvořit :).
Tak například minulej ?pátek? Sme s Lukinem vzali šáde a jeli na "statek" do Obřan kde pracuje Losos, kterej mi vyměnil vzduchovej filtr, kterej mu pořád ještě dlužím a pomohl nám s pár dalšíma věcma. Taky sme nasadili chromový poklice takže teď je to skoro regulérní veterán :). V sobotu/neděli jsem měl "malý noční pochod" z města dom ve 4 ráno a vyspával sem se z toho ještě v pondělí. A dneska sem si jel koupit do Globusu lékárničku protože ta původní propadla asi rozpadem Československa. Taky sem se o víkendu projel s dědovou oktávkou a dneska naší fábkou. Je to určitě lepš jezdit autama ktterý mají obě zrcátka :D.

Šádeska

2008-04-10T18:39:00.003+02:00

Tak sem si koupil stodvácu v troufnu si říct krutým stavu, korozi byste na ní hledali marně, navíc k ní mám ty starý chromový poklice :). Zítra nebo někdy se o tom určitě podrobněji rozepíšu, ale dneska jsem už fakt strašně utahanej, tak zatím prosím mějte strpení :)

Tell My Why ?!?

2008-04-03T14:59:00.002+02:00

Tak Senny hrajou úplně úžasně. Abych poopravil známou větu tak musím říct že: "Zvuk je tak křišťálově čistý, že křišťálověji čistší už být snad ani nemůže." Jinak poslední dobou je všechno hrozně stereotypní, vstávání, dobíhání autobusů, škola, písemky, flákání se doma, flákání se venku, PC, spánek atd. všechno jako by bylo pořád dokola, je to smutný :(. Ale alespoň už to teď venku vypadá jak na jaře. Z víkendu si vybavuju dvě věci, že jsem byl v pátek někde s Krakenkem a Stybíčkem a že v sobotu dopoledne jsem se byl podívat na zápas 1. ligy mladších žáků ve fotbale 1.Fc Brno - Šardice. Zápas se hrál na mé bývalé základce, ale hlavně to pískal Lukinho tak jsem se byl podívat na jeho rozhodcovský výkon. Mimo jiné trenérem Brna byl můj bývalý tělocvikář pan Kučera.
Taky jsem si byl v pondělí podat žádost na vydání řidičáku. Přišel jsem tam a vzal si lísteček s číslem 124, který však místní počítač vytrvale ignoroval (123, 125, 126, 127...130), tak sem si šelpro lístek č. 132 a šel sem téměř ihned na řadu. Doma sem se dozvěděl že jim tam spadl systém registrace vozidel, takže jestli ho to vzalo tak že vynechal 124 nevím, zřejmě to byl nějaký Eniac.

Nový Senny

2008-03-28T13:22:00.004+01:00

Tak mi konečně došly sluchátka a mě to nedalo a musím vás vysírat touhle slideshow :). Spešl thanks Krakenkovi.

Sennheiser HD 215

Volejte sláva a 3 dny se radujte

2008-03-26T19:31:00.002+01:00

Tak jsem konečně (napotřetí!!!) udělal závěrečky na C1 a je ze mě řidič :), teda ještě mi musí dát řidičák. Každopádně děkuju všem za podporu:).

Velikonoce ve zkratce

2008-03-24T21:42:00.003+01:00

Tak v sobotu jsem byl se Stybíčkem v Tenkrát, šli sme sami protože sehnat někoho kdo je doma a komu se chce je nadlidský úkol. Dali sme dvě zelený Starobrna který tam kupodivu měli, zato kupodivu neměli Barona Trencka. Když sme šli po Svoboďáku kolem Mekáča napadlo mě že si dáme ze zvyku cheesa, to jsme ale neměli dělat protože jsme po tom dostali strašnej hlad/chuť (já nevím jak to nazvat) že sme nakonec šli ještě do KFC. Ale nepředbíhejme nejdříve jsme na Denisových sadech potkali Stybíkovýho spolužáka kterýho zrovna legitimovali švestky, borec byl trochu nažranej a hlásí nám: "Sem vběhl před auto a začal dělat eso peso a ono to bylo policejní auto a oni hned ať jim dám občanku." Nakonec všechno v pohodě. Jak už sem říkal zapadli sme do KFC kde nám taktně naznačili že za deset minut zavíraj a ať si to ráčíme sežrat venku, tak sme opět šli na Denisovy sady kde kolem nás furt běhal nějakej pes, taková divná rasa vypadal jak pes Dingo. Furt žebral ale twister mu nechutnal tak ať si příště nasere. Pak sme se vydali domů. Já sem se dostal domů kolem jedné, a udělal sem druhou chybu, zapnul PC) první chyba byla že sem si dal v KFC 0,5l Pepsi). Řekl sem si že si dám chvilku Football Manager (třetí a největší chyba), protáhlo se to na 3 hodiny. Ale vyplatilo se dotáhl sem West Bromwitch do Premier League. Dodávám že sem usl ve 4 v noci/ráno.
V neděli jsem šel na fotbal, k tomu dodám jen to že bych udělal líp kdybych tam nechodil :(.
A dneska sem si konečně zas uklidil pokojíček, už to tam vypadá jak u lidí :D.

Soudruh Šindel a jeho 5 minut "slávy"

2008-03-22T12:21:00.001+01:00